Září 2010

Strašení (část 4)

12. září 2010 v 15:39 | Karoll |  Život strašilky
Na speciální přání Sikara napíšu díl o strašení.

Proč se strašilce říká strašilka? Na tuhle otázku se taky už dost lidí zeptalo. Odpověď je jednoduchá- lidi se jich bojí. Přestože o nich nevědí vůbec nic, podvědomě se jich bojí.

Podobnost se štírem
 Strašilky často nosí ocas stočený na hřbetě, což je pokus o imitaci zkrouceného listí. Jenže velké části lidí připomíná štíra (škorpiona). Potom se bojí, že by je strašilka mohla ocasem bodnout (což je absolutní nesmysl).
 Jednou jsem měnila strašilkám listí a nechala jsem jejich terárium na trávě. Přišel k tomu asi čtyřletý chlapeček a zvědavě si strašilky prohlížel. Už jsem od něj byla dost daleko, když se zeptal tatínka: "Tati, co to je?". Jeho otec si strašilku přišel prohlédnout a chlapečkovi důležitě odpověděl: "To je štír, Honzíku." Přemýšlela jsem, jestli na ně mám přes celou zahradu hulákat, ale nakonec jsem se na to vykašlala. Než jsem k nim došla, byli stejně pryč.

Svlékání (část 3)

8. září 2010 v 20:29 | Karoll |  Život strašilky
Opět se vracím k seriálu Život strašilky. Dneska jsem se rozhodla poukázat na tu nejdůležitější a nejzajímavější činnost, tedy svlékání.
 Část z vás ani nevěděla, že nějaká strašilka existuje a většina těch, co už o ní slyšeli, netuší, že se svléká (vyjímkou mohou být pravidelní návštěvníci mého blogu).

Proč se svléká?
Možná to nevíte, ale hodně hmyzu se svléká (např. saranče). Je to proto, že hmyz má místo kůže tzv. kutikulu, která nepropouští vzduch a hlavně neroste. Dokáže se trošku roztáhnout, protože uvnitř kůže živočich roste a jak se tak roztahuje, přijde okamžik, kdy už je "kůže příliš malá a prostě praskne.

Příprava
Není to tak, že by kůže najednou zničeho nic praskla. Strašilka přesně ví, kdy ten okamžik přijde, proto se pečlivě připraví.
Asi dva dny před procesem svlékání strašilka přestane příjmat potravu. Někde se zavěsí hlavou dolů a čeká. Celé dva dny se hýbe jen minimálně, zůstává stále na stejném místě. A čeká.

Jak?
Strašilky jsou aktivní v noci, takže samotné svlékání obvykle probíhá v noci. Nejdříve praskne kůže na hlavě a krku. Strašilka musí mít volnou hlavu, potom začne svlečku požírat. Ja to velice důležité, protože svlečka obsahuje spoustu živin, a strašilka musí dohnat dobu, kdy nejedla. Svlečku požírá od hlavy, pokračuje ke krku až k prvním nohám. Jakmile může, vystračí nejdříve dvě nohy a postupně se ze svlečky vysouká.

Znovuzrozená
Teď strašilka visí na své staré kůži. Naštěstí je kutikula pevná, takže nepovolí. Strašilka systematicky pojídá zbytky své staré kůže. Je zajímavé, že strašilka uvnitř už vlastně musí být hotová a plně vyvinutá, aby mohla vylézt ven. V jednu chvíli (období, kdy strašilka nejí a jen visí) má strašilka dvě vrstvy kůže na sobě.
Když vyleze ze své svlečky, je jako znovuzrozená. Nepřipraveného chovatele může velmi překvapit, že ze straré svlečky vyleze asi 2x větší strašilka! (neměřeno, jen odhad).