Březen 2011

S králíkem na procházce

30. března 2011 v 17:49 | Karoll |  Králík
Venku máme jaro, a když už jsme si pořídili ty kšíry a vodítko, proč nevzít králíčka na procházku? Ovšem jen po zahradě, aby si trochu zvyknul. Předpokládám, že v létě už ho budeme mít venku každou chvíli...

Jen co jsem králíka nacpala do kšírů a připla ho na vodítko (odnesla jsem si jen lehce krvavý škrábanec), už jsme vyrazili ven. Nebo spíš já jsem vyrazila, že by Toník spolupracoval se říct nedá :)

Veselé skotačení a koza na provaze

29. března 2011 v 15:17 | Karoll |  naše kozy
Ta kůzlata jsou tak roztomilá, že je ani nejde nefotit. Vždy, když jsem venku a oni tam skotačí, musím jim aspoň chvilku věnovat. A pak se divím, že pes žárlí... Stejně jsou neodolatelní, zvlášť když se trkají. Jeden vždycky začne zrádcovským šťouchancem z boku a potom už se trkají hlava nehlava :)


Šneci se páří. Fůůůj!

28. března 2011 v 20:27 | Karoll |  Šneci Bí a Ria
Je to trochu nechutné :D No, ve skutečnosti jsem tu událost neviděla, byla jsem pryč. Ale mamka mi to vyfotila... šneci mají velice zvláštní pohlavní orgán, protože je umístěný kousek za hlavou. Na lidské poměry to vypadá opravdu zvláštně :)

No, předpokládám, že brzy začnou nést vajíčka. Myslím, že oba, protože si vyměnili jenom spermie a tudíž by vajíčka měli jako momentální samičky oba snést... šneci jsou hermafroditi, to jste věděli, ne?


Zadání 1. kola soutěže

26. března 2011 v 9:00 | Karoll |  Novinky
Přihlásilo se více lidí, než jsem čekala, ale to je jen dobře, alespoň bude větší konkurence. Než začneme soutěžit, odhalím ceny pro nejlepší tři :

1. místo vyhraje:
- reklamu u mě na blogu (1 měsíc)
- překvapení pro páníčka
- něco pro mazlíčka (hračka nebo něco na zub, záleží na druhu zvířete, ceny mám připraveny)
- tištěný diplom

2. místo vyhraje:
- reklamu u mě na blogu (2 týdny)
- samolepky psů (asi 10 x 6 cm)
- tištěný diplom

3. místo vyhraje:
- reklamu u mě na blogu (týden)
- tištěný diplom

Doufám, že jsem vás navnadila. Pojďme si představit 16 soutěžících:

Pár jarních fotek

25. března 2011 v 18:01 | Karoll |  fotky
Velice originální nadpis, fakt.
Nicméně přesně vystihuje obsah článku.

Dokonce už i na naší kozami "kontrolované" zahrádce se objevují výhonky jara. Jsou to sněženky. Jinak ještě krokusy, které jsem ovšem nenašla. A tulipány, jenže zrovna ty kozy úplně zbožňují. Kromě sněženek už přežívají pouze narcisy:


Soutěžíme o nejšikovnějšího páníčka

24. března 2011 v 16:29 | Karoll |  Novinky
Odvážně jsem se rozhodla povýšit klasickou SON_ na nějakou inteligentní soutěž. Nehledejte nic o písničkách nebo úžasných celebritách, tady jste na blogu o zvířatech :)

Podmínky účasti:
- mít (k dispozici) zvíře

Ceny
...si chci nechat jako překvapení, nicméně budou věcné. Můžete vyhrát něco pro sebe nebo mazlíčka. Doufám, že jsem vás trochu navnadila.

O co půjde
Vašim úkolem bude splnit nějaký úkol. Dostanete zadané nějaké téma a k tomu si můžete zvolit formu zpracování. Například zadám téma "co má můj mazlíček rád" a vy můžete zaslat:
- nějaké povídání, básničku, cokoli textového
- fotku či video

NEBUDOU SE SHÁNĚT HLASY!

Zaujala vás soutěž? Pojďme si ji přiblížit:

Devastace zahrádky se musí podchytit hned zkraje

23. března 2011 v 19:26 | Karoll |  naše kozy
... pomyslely si kozy, když se vrhly na zelené výhonky.

Teď už je mi jasné, proč na jiných blozích vídám samé nádherné fotky jarních květů. Že mi to nedošlo hned! U nás na zahradě aby člověk hledal jaro lupou, fakt. To je tím, že kvítky kozám moooc chutnají. A stejně tak cokoliv čerstvého. Jediné, co jsem z kytek zahlédla, byly sněženky- ty kozám nejedou.

Leona jsem si odložila (dost noblesně řečeno, řekla jsem mu, ať si sedne a sedí). Brzy si sám od sebe lehnul, protože ho nejspíš nudilo dívat se, jak se pokouším kozičky vyfotit. Musím říct, že bez kozla jim je dobře. Ovšem tím víc se na nás Julča fixuje, pořád hlídá, kam jdeme a často nás pod okny volá...hlavně ráno, když má hlad :) Ale není to nic hrozného, protože na druhou stranu se nechá hladit a drbat, což dřív nedělala (spíš nemohla, kozel ji vždycky vyhnal a chtěl, abychom drbali jeho, jenže to jsme zas nechtěli my - ten smrad nejde dostat z rukou!)

Nejlepší model/ka

22. března 2011 v 13:34 | Karoll |  Šneci Bí a Ria
Tím prapodivným nadpisem jsem chtěla naznačit, že šnek je to nejfotogeničtější zvíře.
Samozřejmě mohu hodnotit jen z těch, která fotím. Ale myslím, že lepší model mezi nimi nenajdete. Je to tak. Šnek v tomto ohledu má mnoho předností:

• neutíká
• nevrtí se
• nevadí mu blesk
• spolupracuje
• je přenosný a skladný
• má neuvěřitelnou mimiku

...a tak bych mohla pokračovat.
A když dáte dva k sobě, máte dvojnásobně větší šanci na hezkou fotku.

S touto fotkou jsem vyhrála jednu blogovou soutěž, kde šlo hlavně o sympatie čtenářů k danému zvířátku...


Tonda králík v obležení

21. března 2011 v 10:43 | Karoll |  Králík
Králíček je asi definitivně jmenován na Tondu, i když jsem se hodně snažila říkat mu Eliotte. Ale co, už je to náš Toníček-králíček.

Pořídili jsme mu nové kšíry a vodítko, ať ho můžeme vodit po bytě a v létě i po venku. Nedá se říct, že by se mu to nějak zvlášť líbilo. Ty kšíry ještě snáší, myslím, že nejsou tak nepohodlné. Horší vodítko. Nemůže se smířit s tím, aby ho někdo naváděl, kudy jít. Proto stávkuje, snaží se vykroutit, kouše vodítko...


Jsou klidní a fotogeničtí

20. března 2011 v 18:22 | Karoll |  fotky
Mluvím o křečcích, samozřejmě.

Od doby, kdy jsem si je pořídila, se neuvěřitelně zklidnili. Samozřejmě, pokud je něco (například já) vyruší, začnou vyděšeně běhat. Ale po chvíli se uklidní a jsou spíš ostražití.

Podobně se bojí i foťáku. Jenže teď už se před ním nesnaží utéct, stačí jim se schovat. Ale posléze vylezou a statečně foťáku čelí, což mi vyhovuje mnohem víc.


Na tábor nejedu. Nevadí.

19. března 2011 v 17:28 | Karoll |  Leon
Vzdala jsem se nadějí, že bych mohla jet s Leonem na psí tábor.
Letos.

Dobře, už chápu, že mi to naši prostě nedovolí. Nejsou přesvědčeni o tom, že Leon nikomu neublíží. Nevěří ani, že bych zvládla případný útok. Prostě si myslí, že na něco takového není ani jeden z nás připraven.

Jak už jsem řekla, mluvíme o letošním roce. Ovšem stále jsou zadní vrátka otevřená. Mám totiž svolení vzít Leonka přes léto na cvičák. Našla jsem si kurz poslušnosti, který je levný a navíc blízko našeho domu. Že tam bude Leon vystaven možná ještě většímu kontaktu se psy jsem mamce nevykládala. Souhlasila totiž velmi ochotně, stejně tak o
tčím.

Jen doufám, že si zase nemyslí, že na to zapomenu. To už tu totiž jednou bylo. Ale já s tím cvičákem počítám na sto procent! Je to "jen" čtyřměsíční kurz poslušnosti. Znamená pro mě cestičku a taky jedinou naději, že se kdy s Leonem na tábor dostanu.
A věřím, opravdu věřím, že to zvládneme.


Sbohem, kozlíku...

18. března 2011 v 16:31 | Karoll |  naše kozy
Když jsem byla nahorách, prošvihla jsem odjezd kozlíka. Ale nemyslím si, že bych o něco přišla...

Už dávno jsme se rozhodli ho prodat, případně vyměnit. Až teď si ho ale koupil jeden pán do chovu. No, kdybychom ho chtěli prodat na maso, asi by to šlo rychleji. Jenže přece kvůli tomu jsme kozy zachraňovali a brali k sobě- aby nešly na pekáč.

Kozla chytili a svázali, jinak by to nešlo. Nezdá se to, ale i takový malý kozlík umí pěkně bolestivě nabrat rohama. Takže ho bylo třeba spacifikovat, jinak by někomu ublížil. Chudák, při odvozu prý řval, jako by ho na nože brali...

Nicméně je doma rázem větší klid. Nikdo se nesnaží vylomit dveře od chlíva, nikdo nikoho netrká...a nikdo neskáče na kozu. Kůzlátka mají taky pokoj. Všichni vypadají spokojeně. Teď stačí počkat, až kůzlata vyrostou. Jak už jsem se zmínila v jiném článku, malou Belindu si necháme a kozlíček půjde pryč, nejlépe taky do chovu.

A časem si možná pořídíme další kozičku... a možná dokonce jiného plemene, ať je naše skupinka pestřejší.


Koupání a rybičkové krmení

10. března 2011 v 19:57 | Karoll |  Šneci Bí a Ria
Příští týden jedu na hory, což vyžaduje velké přípravy.

Samozřejmě si zvířata s sebou neberu, takže se o ně postará mamka. A nemůžu po ní chtít žádnou výraznější péči, vždyť šnekům vůbec nerozumí. Takže to znamená, že dneska bylo velké, ale velké čištění. I s koupelí, samozřejmě.

Nejdřív jsem si pěkně omyla šnečky, potom sépiové kosti a nakonec celý box. Všechno jsem to parádně vydrhla a vyčistila každý koutek. Potom jsem tam naházela úplně rozmočenou kokosovou drť (pěkný marast). Trvalo mi to skoro hodinu (půl hodinku trvalo, než lignocel pěkně nasákl). Mezitím jsem šnečkům připravila krmení.


Konečně s náhubkem

9. března 2011 v 18:35 | Karoll |  Leon
Dneska jsem si vynutila, že vezmu Leona na delší procházku do města. A najednou se dal náhubek aspoň trochu upravit!

Konečně je alespoň částečně funkční. Dávali jsme ho opravit a ještě jsme neskončili, ale konečně se dá použít. Trochu improvizovaně, například přebývá asi půl mentru u zapínání, tudíž byl náhubek všelijak provlékaný a obmotávaný, ale výsledek se dal použít.

A rovnou jsem se vrhla na velkou akci. Šla jsem až do města do zverimexu, říkala jsem si, že Leonovi něco koupím, když bude hodný.

Ze začátku se choval šíleně, měl asi tři takové "záchvaty", kdy se urputně snažil náhubek sundat. Zátím ho totiž měl na hlavě podruhé. Vždycky se začal vzpínat a packami náhubek sundával. Jednou se mu to dokonce povedlo. Vždycky to byla scéna, Leon zápasil s náhubkem a já se snažila mu v tom zabránit. Vypadalo to fakt šíleně.

Jarní panorámata, co vypadají jako podzimní

7. března 2011 v 19:47 | Karoll |  fotky
Nějak se mi v ovčí ohradě zalíbilo.
Je to totiž ideální místo na trénování poslušnosti, dostatek rušivých podnětů a přitom se pes snadno soustředí. Dle libosti jde taky zvedat náročnost, například vzdálenost od psa, než ho přivolám... a tak dále.
Krom toho je to nádherné místo, které si zaslouží trochu pozornosti...


Jak králík chytá kočku

6. března 2011 v 18:18 | Karoll

...a kočka na něj číhá.

To je taková hezká hra. I když ona to možná ani hra není... Eliott chodí všude za Bobinou. A jí už leze pěkně na nervy, to se vsadím.

Nemá ho moc ráda, ale nedovolí si mu ublížit. Myslím, že je chytrá. Nikdy neubližuje žádným zvířatům - včetně našich křečků - v domě. Takže mlčky trpí, jak za ní králík pořád leze. Je to stejně zvláštní.

Dnes si dokonce Eliott dovolil zalehnout jí místo v jejím oblíbeném košíku. A Bobinka se začala lačně dívat. Myslím, že už jí pěkně leze na nervy. Chvíli se na něj shora dívala. Vypadala, že přemýšlí, zda se na něj vrhnout. Nakonec se stáhla do ústraní a tam tiše číhala...


Žebřík a legrační krmení

4. března 2011 v 19:33 | Karoll |  Křečci
Půjčila jsem si od ségry žebřík a na týden jsem ho dala svým chlupáčům do klece.
Nejdřív nic - křečci žebřík očichali a šli si po svých. Ale dala jsem jim nahoru, až na úpný vrcholek příček kus zelí. Dobře jsem ho tam upevnila, abych si byla jistá - a během noci zmizel.
Takhle jsem to zkusila několikrát, ale přitom jsem nikdy neviděla, že by na něm šplhali.


Ať vidí, jak to vypadá za sklem..

1. března 2011 v 16:12 | Karoll |  Křečci
Dneska se křečci chovali nějak divně.
Ani moc nepobíhali, což je jistě podezřelé. Kromě toho se každou chvíli zastavili a čenichali do vzduchu, zvlášť Tornádo. Řekla jsem si, že nejspíš něco cítí. Jenže zároveň mě napadla taková hlodavá myšlenka- jestli náhodou nemají málo kyslíku.

Venku je dneska dobře, svítí sluníčko a není moc velká zima. Křečky jsem proto vystrčila ven (mám pod oknem střechu přístřešku). Terárium jsem jim otevřela, mám vyzkoušené, že nemůžou vylézt.

Byli z nového prostředí poněkud vyplašení, takže opět začali uspokojivě kmitat. Nechala jsem je za oknem, ať se nadýchají čerstvého vzduchu. Ještě jsem se je pokusila vyfotit, ale byly to na mě moc náročné podmínky - držet terárium, aby nespadlo a zároveň se snažit vyofotit snímek, na kterém bude část pozadí a ještě k tomu aspoň jeden křeček...