Březen 2012

Boříme mýty: obří šneci

31. března 2012 v 18:22 | Karol Dee |  Boříme mýty
Po osmi měsících jsem si vzpoměla na jeden projekt, který jsem začala. Pochybuju, že si na něj někdo vzpomene, takže připomenu princip: vy se ptáte, co vás zajímá o některých zvířatech, která doma chovám. Mnohdy to bývají dost zajímavé dotazy, takže bych propříště ráda podnítila vaši originalitu ;) A teď už k věci:

1. MAKY.OREL se ptá:
My si trochu omylem (u nás to tak chodí) pořídili achatiny a oblovky. Zkrátka někde se to přemnožilo, někdo to přinesl a už máme zvíře navíc... Ovšem i přesto, že je to vlastně takové "plevelné zvíře" a hermafrodit k tomu, tak se nám vůbec nemnoží. No né, že bych si stěžovala, ale je mi to divné. Máš nějaký nápad čím to je?
Odpovídám:
Tak v tomto případě můžu jen odhadovat. Mám pocit, že Bublinka má stejný problém, ne? Buď nejsou pro rozmnožování vhodné podmínky, ale to si nemyslím (jak sama říkáš, šneci jsou jedni z těch, kteří přežijí spoustu věcí). Jediné vysvětlení, které mě napadá, je, že se prostě jedná o výjimku. Nebo ještě neusoudili, že je správný čas. Nezbývá, než čekat.

2. Kája se ptá:
Jak velcí takoví obří šneci jsou a čím se živí?
Odpovídám:
Ty nejrozšířenější druhy achatin (fulica a reticulata) dorůstají maximálně 20ti centimetrů. Záleží na oblasti a taky na prostředí. Reticulaty (to, co mám já) měří v zajetí většinou kolem 15 cm. Papkají převážně ovoce a zeleninu, ale i některé listy, třeba pampeliškové, někdy pozobou trávu...a když jim chci dopřát, udělám jim nějakou ovocnou kašičku s piškoty :D

3. Janisshska se ptá:
Co obří šneci jedí?
A kolik toho za den sní?

Odpovídám:
Co jedí už bylo řečeno v dotazu č.2, ovšem druhá část dotazu už je zajímavější :D no, mohlo by se zdát, že toho sežerou hodně (jedna z achatin se "na příjmení" jmenuje žravá, konkrétně oblovka žravá neboli achatina fulica). Já si ale myslím, že to zas tak hrozné není :) V zimním období sežere tak co dva nebo tři dny pár koleček okurky a kus čínského zelí a potom zase pár dní nejí...v létě je aktivnější, ale to zase jí hodně trávy, takže to tolik nemonitoruji...vždycky je pustím na pastvu :D


Je jaro. Všechno klape.

30. března 2012 v 16:53 | Karol Dee |  Novinky
Tak už je to dávno oficiálně potvrzeno - jaro je opravdu tady.
Každou chvíli se děje něco nového, přesto mám dost silný pocit, že blog upadá. Udělala jsem nový design, abych to trochu nakopla. Ani v nejmenším však nehodlám s blogem končit, jen už sem prostě nepíšu každou blbost, která mě napadne. Mimochodem, příští týden na Velikonoce jedu do Londýna, tak snad sem pak hodím nějaké fotky :)

Fotím čím dál víc, jenže čím dál míň jsou mým modelem zvířata. Spíš lidi. Ne že bych to nějak zvlášť plánovala, ale ono se to tak nějak vyvrbilo samo. Samozřejmě jsem si s sebou brala foťák na různé akce...tak se to nějak rozjelo a teď se objevuje čím dál víc lidí, kteří se nechají vyfotit. Je pravda, že je k tomu občas dost pobízím :D

Abych se vrátila k tomu jaru...začíná být lepší světlo. Už teď se nemůžu dočkat léta. Ale zatím postupně vylézají na svět různé potvůrky, jako třeba tenhle pavouček. Nemáte rádi pavouky? Mně nevadí.


Nějaký moc chundelatý

19. března 2012 v 18:01 | Karol Dee |  Leon
Náhodou jsem se podívala na Leonovu fotku z léta a zírám! Teď má tak stokrát víc chlupů. Už teď se těším, až ho budu vyčesávat. Samozřejmě to za mně nikdo neudělá...jen pro představu sem ty fotky dám:




Fotografický oříšek

18. března 2012 v 18:12 | Karol Dee |  Vivienne
Konečně nastalo tak pěkné počasí (a konečně jsem dostatečně zdravá), abych mohla vyrazit ven nejen já, ale i zvířata. Nejdřív jsem vzala Leona na procházku, ale k těmto fotkám se možná vrátím jindy (a možná taky ne :D). Když jsem se vrátila, vytáhla jsem ven klec s Vivienne, aby si taky užila čerstvého vzduchu. A fotila jsem, samozřejmě.

Našla jsem pěkně choré sněženky a náznak rašících narcisů, a to je, co se týče flóry, vše. Dost slabé, jaro se u nás očividně ještě tak docela nenastartovalo. Zato se nastartovala Brenuška, která šla obhlédnout revír a zkontrolovat, jestli se náhodou neobjeví nějaká ondatra nebo nějaká jiná vodní potvora, která by si snad dovolila obsadit náš potok. Samozřejmě tam žádná nebyla, Brenta má tyhle myšky dávno vychytané.


Přines, potkane!

8. března 2012 v 16:13 | Karol Dee |  Vivienne
Někomu, kdo tyhle potvůrky nezná, to může připadat zvláštní. Jenže potkánci jsou opravdu učenlivá zvířátka, což naopak ví každý, kdo nějakého měl. Dají se naučit různým trikům a jedním z nich je i aportování.

Už dříve jsem Vivi naučila její první trik a tím je otočka. Sice jen na jednu stranu, ale zase ji má perfektně zvládnutou, většinou stačí slovní povel "otoč". Vypadá to legračně a někteří lidé jenom šokovaně zírají, protože je v životě nenapadlo, že je potkan takto chytrý.
Další cvik je "come on" (Používám česká nebo anglická slova podle toho, které se mi líbí víc a které je pro potkánka rozeznatelnější). Možná už jste uhodli, že jde o chůzi po zadních. Vypadá to TAK roztomile! :D Měli byste ji vidět, jak se kolébá a přitom dělá "ťap, ťap".. Je to úžasný a snad každá ženská, které se Vivi na první pohled nelíbila, začne cítit jisté sympatie.
Nejnovější povel, který Vivienne zvládla, je "koleeeem". Jakmile to slyší, oběhne mě kolem dokola. Taky roztomilé :) Hodlám tak trochu navázat a pomalu se připravuji na učení slalomu, ale ještě si tím nejsem moc jistá, přece jen je to mnohem menší tvoreček než třeba pes (v porovnání s Leonem je rozdíl opravdu monstrózní...). Uvidíme.
No a teď k tomu aportování...Je to trochu problém, jediný cvik, který Vivienne tak úplně nepochopila. Schválně jsem ve zverimexu vybrala pěkný barevný míček, abych měla jistotu, že Vivinku zaujme. Potíž je v tom, že ji zaujal až moc a má tendenci zdrhat s ním do klece, kdykoliv má příležitost. Samozřejmě jsem se jí snažila zabránit tím, že jsem si sedla na taktické místo a už z dálky jsem ji navedla k sobě, když s míčkem v tlamičce utíkala ke kleci. Jenže mě brzy prokoukla a začala mě obcházet. Tomu jsem zabránila taky. Teď se snaží začít balonek kousat dřív, než mi ho přinese. Zdá se, že dropsík pro ni není až tak velká motivace jako míček samotný. No, zkusím jí vybrat nějaký méně výrazný, i když si nejsem jistá, jestli to pomůže.