Můj pes se nechce fotit

19. srpna 2012 v 17:39 | Karol Dee
Nedávno bylo téma týdne "Můj domácí mazlíček". To bylo konečně téma podle mého gusta, nejen že jsem články psala, ale také jsem si je s chutí prohlížela. Mnoho z vás si přitom, nebo už někdy dříve všimlo, že mají strašně nefotogenického psa - pořád se otáčí, nechce se dívat do foťáku. Čím to je?

Ach, mému egu dělá tak dobře, když vás můžu poučovat.

odvrácení hlavy

Slyšeli jste někdy o knížce Konejšivé signály? Napsala ji Turid Rugaas, světoznámá kynoložka. Tuto knížku doporučuji úplně každému, kdo vlastní nebo chce vlastnit psa (a vlastně i všem ostatním). V podstatě jde o to, že ta úžasná dáma vypozorovala, že psi mezi sebou komunikují signály, které, když se je naučíme rozeznávat, nám umožní úplně nový pohled na psy a celý jejich svět. Jde o úplnou revoluci v kynologii.



Určitě nějaký ten signál znáte a víte, co znamená - třeba signál, že si pes chce hrát, kdy se lokty předních nohou položí o zem. Jenže takových znamení je celá řada, jak útočné (třeba cenění zubů), tak právě ty konejšivé. Patří mezi ně například otáčení hlavou na stranu, uhýbání očima, zívání a olizování nosu...

olizování nosu

A proč to pes dělá, zrovna když ho jdu fotit? Možná už jste slyšeli, že se nemáte psům (a zvířátům obecně) dívat do očí, protože to znamená hrozbu. No a foťák psovi připomíná velké, upřeně zírající a výhružné oko. Vůbec se nedivím, že se pejsek snaží zabránit konfliktu a uklidňuje foťák, co mu síly stačí. Někteří citlivější nebo týraní pejsci se ho dokonce vysloveně bojí a utíkají před ním.

zívání

Dobře, a co s tím?
Dříve to mí psi také dělali, Brenta si na foťák nezvykla dodnes. Ale Leon už pózuje dokonale, protože právě na něm si velmi často procvičuji své fotografické "umění". Nelze dát lepší radu než zvykat - ukázat psovi, že foťák mu nic zlého udělat nechce, odměňujte ho, když se přestane bát. Jinak ho prostě psovi často ukazujte, foťte ho, on to pochopí.

Možná si řeknete, že je to proti psí přirozenosti - to ano, tak trochu. Ale věřte nebo ne, pes si zvykne. Když dám příklad: jak jsem zmínila výše, ukázání zubů je výhružný signál. Ale připadá vám, že se pes chce bránit, kdykoliv se na něj usmějete? Ne, protože psi se už naučili naše signály rozpoznávat už dávno. Tak proč my to samé ještě pořád nedokázali? Vždyť je to tak snadné. Přečtěte si tu knížku a naučte se rozumět psům a dokonce se s nimi domlouvat! Ale o tom jindy.

Je mi jasné, že jsem ten článek měla zkrátit, protože jste líní to číst. Ale budu ráda, když si přece jen chviličku najdete :)
 


Komentáře

1 Shine Shine | Web | 19. srpna 2012 v 17:59 | Reagovat

Máš krásnýho psa-já taky ráda svého psa fotím.

2 Kája Kája | Web | 19. srpna 2012 v 18:01 | Reagovat

Pravda, psům se nemá dívat do očí, ale ten náš už dávno přišel na to, jak lidi komunikujou, a tak když něco chce, snaží se nám upřeně zírat do očí :D  a když se třeba díváme na televizi, jde k ní, vyskakuje a čumí.

A na foťák si zvykl, vůbec mu nevadí. Když se fotíme na samospoušť, tak se při odpočítavajícm blikání dívá na foťák. Těžko říct, jestli ví, že se tam má dívat, nebo ho jen zajímá, co to je :D

3 Cielin Cielin | Web | 19. srpna 2012 v 18:03 | Reagovat

Děkuji za doporučení, knížku si určitě přečtu :)

Bertíček se foťáku nebojí. Pravda, někdy uhýbá, ale to je jak kdy :)
Pejsci se dokáží svému strachu postavit, já to Bertíčka naučila. Chodíme spolu kolem takového rozestavěného domu (abychom nemuseli dvakrát stejnou cestou ;)) a on se vždycky bál a chtěl na ruku. Ale poslední dobou už to zvládá, i když to rychle proběhne, těch několik metrů a pak na mě počká :)

Také Bertíčka trochu vydírám. Máme trochu problémy, protože nechce jíst. Jí jen když má opravdu hlad, což je jednou za několik dní. Koupili jsme mu kočičí jídlo, protože to on vždycky kočičkám vyjídal, ale nic.
No, tak mu říkám "Kdo nesní papání, ten se mnou nepůjde na procházku" - a než se naděju, má to v sobě a čeká u dveří :D

Ještě jednou díky za tip ;)

4 Lina Lina | Web | 19. srpna 2012 v 18:04 | Reagovat

Páni, už si jdu tu knížku najít:) Velmi mě to zaujalo.
A k tomu uhýbání- naše Sára foťák miluje a doslova před ním pózuje. Kdykoli uvidí foťák, jde si před něj sednout a sedí, točí se za objektivem, dělá blbinky a podobně:) Nejspíš je to taky nějaký signál, o kterým vlastně ani přestně nevím co znamená, ale vypadá to, že ona se foťáku nebojí:)

5 Houp Houp | Web | 19. srpna 2012 v 18:05 | Reagovat

Krásný pejsek a moc povedené fotky. To co píšeš je zajímavé a když bych měla psa, tak ho hned jdu zkoumat s foťákem v ruce. To moje kamarádka má boxerku a ta holka je tak neuvěřitelně fotogenická. Moje kamarádka si občas fotí jen tak pro zábavu, ale když jde o boxerku, tak vznikají úžasné fotky. ;) Někteří psi jsou hold modelky od narození a jiné si na to musí zvyknout, ale nic nemění na tom, že snad každý pejsek je nádherný.

6 taradorizp taradorizp | E-mail | Web | 19. srpna 2012 v 18:15 | Reagovat

To je dobré :) O těch signálech už jsem někde četla. Stacy se nějak foťáku nebojí,  ale ten druhej pes, jakmile vidí foťák, ukazuje hned zadek :D

7 Anet Anet | Web | 19. srpna 2012 v 18:23 | Reagovat

Děkuji za tip na knihu, musí být hodně zajímavá, sice nějaké signály poznám, ale je toho minimum , takže se ráda poučím o dalších ;-)

8 Babe Babe | Web | 19. srpna 2012 v 18:58 | Reagovat

Tohle jazykem Cina pří zívání dělá taky! :D Tu knihu seženu :P.

9 Vaše Angela Vaše Angela | E-mail | Web | 19. srpna 2012 v 19:02 | Reagovat

Kniha vypadá zajímavě, můj pes je taky hodně nefotogenický, ale jsou i chvilky, kdy se mi podaří ho vyfotit v ucházející pozici :-)

10 M* M* | Web | 19. srpna 2012 v 19:05 | Reagovat

Ta knížka by mohla být zajímavá a vzhledem k tomu, že pejska mám, tak by se hodilo si ji přečíst. Mrknu po ní v knihovně.

11 Lucy D. Lucy D. | Web | 19. srpna 2012 v 19:07 | Reagovat

Krásně jsi to napsala a máš nádherné pejsky :) Leon vypadá jako obrovský plyšák :)

12 Das Das | Web | 19. srpna 2012 v 19:30 | Reagovat

Já teda nevím, jak by jsi ten článek chtěla zkracovat.. Já zhltla každé slovo a pak se divila, že nepokračuje. :D Takže se klidně rozepiš, já si počtu ráda. :)
Ta knížka mě docela dost láká! Doufám, že se k ní v budoucnosti dostanu, opravdu bych ji chtěla mít. :)
Jinak skvělý článek, jsem zas o něco chytřejší a okouzlenější o skvělé fotografie. :)

13 tail-haris tail-haris | Web | 19. srpna 2012 v 19:57 | Reagovat

skvělý článek, na tu knížku se rozhodně mrknu, protože mít psa a nerozumět jim je trochu škoda... náše fenka, Peggy, se nechá vyfotit jen za piškotek :D :D

14 Verča Verča | Web | 20. srpna 2012 v 11:05 | Reagovat

Tvůj pes je hezký.To víš každého psa focení nebaví.:-D

15 Sušenka Sušenka | E-mail | Web | 20. srpna 2012 v 12:41 | Reagovat

Zajímavé... ale moc to nevyužiji. :D

16 Karol Dee Karol Dee | Web | 20. srpna 2012 v 12:44 | Reagovat

[15]: s tím bych tak úplně nesouhlasila. Já konejšivé signály docela dobře využila, když jsem na ulici potkala na pohled agresivního psa - což se může stát každému.

Jinak jsem ráda, že jsem aspoň některé navnadila k přečtení knížky :)

17 Bety Bety | E-mail | Web | 20. srpna 2012 v 15:40 | Reagovat

To je zajímavé. Já teda s focením holek nemám problém. Obě dvě mi moc pěkně pózují. Jen mě zaujalo to "zívání". Můžu se zeptat, co tedy pes naznačuje když zívá? .. Jinak tedy oční kontakt učím od štěněte, je to základ sportovní kynologie. :)

18 Karol Dee Karol Dee | 20. srpna 2012 v 16:35 | Reagovat

[17]: tak první výklad může být, že je prostě unavený - pokud si ale všimneš, že to tvůj pes dělá častěji než jiní, musíš odpozorovat sama, na co přesně reaguje a co se snaží ukonejšit. Sama autorka tam uváděla příklad, že když se třeba v rodině strhne hádka, podívejte se na psa, co udělá - ať už je to cokoliv (signálů je celá řada a ten který pes může mít trochu jiný "výklad"), bude se tím snažit zklidnit situaci.

19 J@ckie J@ckie | Web | 20. srpna 2012 v 21:19 | Reagovat

náhodou, já to přečetla a moc se mi to líbí:)
tu knížku znám - ae asi si ji ještě přečtu:)

20 pavel pavel | Web | 20. srpna 2012 v 21:38 | Reagovat

Dá se to použít i na holku? Poslední dobu se Klárka taky nechce fotit. :D

21 Misha Misha | Web | 20. srpna 2012 v 21:42 | Reagovat

hezký :))

22 pavel pavel | Web | 20. srpna 2012 v 21:57 | Reagovat

Uplatit se nenechá, ale možná, jak ji znám, pomůže pár skleniček vína. V létě ji bylo už 18, ale už stejně dřív pila. :D

23 Denny Denny | 21. srpna 2012 v 9:31 | Reagovat

Dobrá teorie (?). Bon zrovna focení miluje. :D

24 Molly Molly | Web | 21. srpna 2012 v 14:23 | Reagovat

Pes našich známých foťák přímo nesnáší. Ne že by se ho bál, ale snaží se na něj útočit. Už se mu ho podařilo i rozbít. =D
Teď už se to ale trochu uklidnilo, přece jen už má taky svá léta a tak nějak se s tím trochu smířil. =)

25 Molly Molly | Web | 21. srpna 2012 v 14:25 | Reagovat

[24]: Mimochodem, tu knížku znám, měla jsem ji půjčenou z knihovny, už několikrát, ale ještě jsem ji nikdy nepřečetla celou. Moc se mi líbila, knížky o komunikaci se zvířaty mám ráda.

26 boc-nex boc-nex | Web | 21. srpna 2012 v 18:12 | Reagovat

Super článek.. Tohle mě nikdy nenapadlo.. Já Nexee fotím hodně často, tak si už částečně zvykla, ale myslím, že je fajn, že jsem měla tu příležitost si tohle přečíst :)

27 kiki.mich kiki.mich | E-mail | Web | 21. srpna 2012 v 22:10 | Reagovat

Skvělé rady, naše Kessy se moc nenechává fotit :)

28 Lucerna Lucerna | Web | 21. srpna 2012 v 23:46 | Reagovat

Dost som nad tymto clankom premyslala a myslim, ze mi pomoze pri vychove Skya. Hned zajtra to skusim :).

29 Livien Livien | E-mail | Web | 22. srpna 2012 v 8:39 | Reagovat

Tak tohle je opravdu zajímavé a zkusím si tu knížku pořídit. Každopádně, jestli máš někde ještě článek o těchto signálech, opravdu ráda si ho přečtu. Třeba zrovna o tom, co znamená to otáčení hlavou. :) Vždycky, mě to zajímalo. :)

30 Peťa a mazlíčci Peťa a mazlíčci | Web | 22. srpna 2012 v 9:13 | Reagovat

Užitečný článek.. tu knihu bych si ráda koupila, určitě je plná užitečných věcí ;)
Musím říct, že moji hafani se neradi fotí. Mám samé fotky kdy si olizují čumák, zívají apod.

31 Iris Iris | Web | 23. srpna 2012 v 18:23 | Reagovat

ha, no tak Agoš prostě foťák nesnáší, ale dřív mu nevadil?!?!?!
až poslední dobou, zkoušela jsem na něho jít pomalu, ukázala mu foťáček, aby si ho očuchal a nic potvora, zdrhá a zdrhá
ani pamlsek nezabírá :-((

32 Iris Iris | Web | 23. srpna 2012 v 19:52 | Reagovat

možná ty zvuky, ale on jakmile zjistí, že mám v ruce foťák, nebo i jen mobil, tak utíká, sklopí uši ocas a zdrhá a to doslova

mám teď na blogu fotky, jak se mně dívá přímo do objeltivu

33 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 24. srpna 2012 v 1:07 | Reagovat

Sice si neplánuju pořídit pejska, ale kniha to může být zajímavá. Signály, o kterých vím, se snažím využívat i s kočkama. Je pravda, že oni si dokážou zvyknout na naše vyjadřování a nepovažují nás pak za hrozbu. Jen nám to trvá poněkud déle, než pochopíme všechno, co nám chtějí říct^^

34 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 25. srpna 2012 v 21:41 | Reagovat

Článek jsem přečetla, ale zmínila jsi se o tomhle už v jednom komentáři u jedné holky na blogu, takže jsem to již věděla. :D O knížce jsem slyšela jen samou chválu.

35 Karol Dee Karol Dee | Web | 25. srpna 2012 v 21:56 | Reagovat

[34]: no jo, já se neustále snažím dělat osvětu :D a přesně tyto články mě k tomu vyprovokovaly, pak už budu házet jen odkaz sem :D

36 Morčí Seq Morčí Seq | E-mail | Web | 1. října 2012 v 20:17 | Reagovat

Jsou ale fotogeničtí:)

37 Péťa Péťa | Web | 12. května 2016 v 22:56 | Reagovat

Já si pomáhám s pamlsky - vždy si najdu kolik jich pejsek takové a takové velikosti smí, jeden mu dám, než začneme a pak si s dalším pomáhám a dávám ho tak, aby se pejsek díval, kam potřebuji. Po čase mu dám další a nezapomínám chválit. Někdy to funguje i s oblíbenou hračkou.
Vysledovala jsem, že prvních pár minut pejsky zaujme zvuk mé zrcadlovky, takže fotím doslova jako zběsilá, protože vždy různě naklánějí hlavičku a dívají se správným směrem.
I tak je to ale náročné, chce to hodně trpělivosti a pomoc od páníčka (pokud nefotím svého psa, který už je docela zvyklý.
Pro mě je naopak nejtěžší, že zvíře se má fotit v úrovni očí, takže když fotím naši pudlinu nebo yorkšíry svých  kamarádek, musím ležet na břiše nebo přinejlepším klečet. Z větších psů mám naopak trochu respekt, bojím se, že se nějak leknout cvakání foťáku a oženou se po mě. Ale to mám "vsugerované" už od dětství, protože mě kousl vlčák mého strýčka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama