Květen 2014

Jsem teď psí portrétista

26. května 2014 v 20:09 | Karol Dee |  fotky
Samozřejmě jde o pouhou nadsázku, ale jestli mám momentálně k nějakému povolání blízko, je to tohle. Už jen proto, že mi archiv zaplnily psí fotky, které se vyrojily kdoví odkud. Rozhodla jsem se o ně s vámi podělit, a ač toto není fotoblog, podle množství (jestli i kvality, to si netroufám tvrdit) dnešních fotek by to tak mohlo vypadat.


Při prvních známkách hezkého počasí jsem se vypravila na kamarádčin trénink agility a nafotila zde pár fotogenických pejsků. Bohužel světelné podmínky a mé vybavení příliš nepřály tomu, aby se mi vydařily akční fotky psů v pohybu. Moc bych si přála lepší objektiv, ten setový už mi přestává stačit. Jenže penízky nejsou a tak jsem se musela spokojit s psími portréty.























Zželelo se mi ho, tak jsem sáhla po nůžkách

20. května 2014 v 18:14 | Karol Dee |  Leon
Některým lidem se v očích zračí obavy, když na Leona pohlédnou, mně se však chce brečet. Od té doby, co jsem se odstěhovala a nechala ho svému osudu, jde to s ním od desíti k pěti. Ani v nejmenším za to však nemůže, rozhodně ne. Na vině jsou ti, kdo se o něj mají starat a nedělají to. Je pro mě bolestné chodit se tam dívat a proto to vždy slabošsky odkládám, na což nejsem ani v nejmenším hrdá. Ale pokaždé se snažím na matku apelovat, ať se stavem toho psa něco udělá, ale nikdy jsem ničeho pořádného nedosáhla.


Minulo období línání a já věděla, že musím přijet, ať chci nebo ne. Celou cestu autobusem jsem se připravovala na to, že to bude hrozné, ale stejně mě vzhled mého dříve krásného leonbergera naprosto ohromil. Tentokrát už jsem ani ty slzy nenašla, ani zlobu, nic. Prostě jsem byla naprosto konsternována.

Svůdnice šla pod kudlu

11. května 2014 v 20:20 | Karol Dee |  Naya a Pickwick
Z našeho malého roztomilého koťátka už je velká, zdravá a poněkud vyspělá slečna. Člověk se ani nenaděje a už svádí nebohého kocourka, který vůbec neví, co se po něm chce. Nicméně pudy jsou pudy a z nebohého kocourka se stal kocourek chtivý stejně jako ta kočka, proto jsme se chopili iniciativy a oba separovali. Láskyplné mňoukání si tak mohli vyměňovat maximálně přes škvíru pode dveřmi.


Nicméně tento systém ae nejevil jako dobře propracované dlouhodobé řešení, protože kočky jsou potvory mrštné a při každé příležitosti otevření dveří se pokusily za svou láskou prosmýknout. Poradili jsme se tudíž s veterinářkou, kdy by bylo nejlepší Nayu vykastrovat a zbavit ji tak žalu z nenaplněné lásky a nás nervů z neustálých obav, aby se nám neokotila. Termín byl stanoven a pokyny uděleny.

Nedokážu bez nich žít

1. května 2014 v 17:59 | Karol Dee |  Úvahy
Zní-li definice závislosti takto, pak jsem závislák každým coulem.


Miluji zvířata celým srdcem. Ovšem to není nic výjimečného. Znám spoustu lidí, kteří rovněž milují zvířata - tedy aspoň to o sobě tvrdí. Jenže fakt, že se vám líbí pes, kterého potkáte na ulici a strašně si ho chcete pohladit, ještě neznamená, že je opravdu milujete. Protože ti, kdo zvířaty skutečně žijí a je to jejich životní závislost, ti to přece nepotřebují říkat nahlas.