Vyšplhali jsme se na nejpekelnější horu našeho kraje

23. června 2014 v 18:29 | Karol Dee |  Novinky
Možná mi úsudek zatemnil fakt, že jsem při tom "výšlapu" (místy se to blížilo horolezectví) málem umřela vyčerpáním, pravdou je, že nejsem žádný velký horal. S mou fyzičkou je to poslední dobou bída. A zase tolik vrcholů jsem v Beskydech nezdolala. Ale stejně si troufám říct, že Smrk je ta nejhorší hora, jakou v kraji máme.



Zatímco já si v polovině kopce sahala na dno svých sil, Elfie nadšeně kontrolovala všechny členy naší výpravy, pobíhala tam a zpátky, čas od času si hrála se psy, na které jsme narazili a celkově musela nachodit a naběhat minimálně dvakrát tolik, co já, přičemž to na ní skoro nebylo poznat. Skoro. V druhé polovině znatelně zpomalila a ke konci se držela při mě, takže jsme na vrchol dorazily společně.

Vrchol pro mě znamenal značné zklamání - nebyla tu žádná chata, ve které by se člověk mohl najíst teplé polévky, a co hůř, nebyla tu ani pitomá lavička. Naštěstí mě na to předem připravili, takže jsem se příliš nerozčilovala a mohla jsem se tak věnovat jezení svačinky, kochání se výhledem a kontrolováním toho zatraceného psiska, které začalo obtěžovat všechny odpočívající lidi, somrovat jídlo a provokovat psy.

Docela jí otrnulo poté, co předváděla při potkávání cizích lidí na úzké pěšině nahoru. Začalo to tím, že ji vyděsil tatínek nesoucí na ramenou holčičku. Ihned jsem si vzpomněla na film o Křovácích, ve kterém si dítě dávalo nad hlavu prkno, aby svým vysokým vzezřením odstrašilo hyenu. Elfie sice žádná hyena není, ale obrovská dvouhlavá osoba ji vyděsila pořádně.Další incidenty se odehrávaly, když proti ní šla skupina horalů s těmi turistickými hůlkami. Zatarasili tak cestu a Elfie doslova nevěděla, kudy kam. Jako by ti (polykám nadávku) lidi neviděli, že je hrůzou bez sebe, snažili se ji hladit, zatímco se protahovala kolem nich. Jakmile se jí někdo dotkl, vystřelila tak, že málem ve slepé panice sletěla ze srázu dolů. Nevím, proč se tak bála, každopádně by těm lidem měl někdo vysvětlit, že na cizí psy se nesahá.

Jinak ale byla Elfie skvělá. Na výcvik už s ní chodíme několik měsíců, vlastně víc jak půl roku. Rozhodně je to vidět. Nemám problém mít ji puštěnou celou dobu. Samozřejmě je třeba ji mít na očích a ačkoliv ona sama nic neudělá, druhým (nejen lidem, ale i psům) může být její přílišná blízkost nepříjemná, proto ji hned odvolávám. Taky občas využívám lehání na dálku, když nechci, aby vběhla pod kola cyklistům nebo podobně. Dokonce i cestování vlakem zvládá bravurně, přinejmenším v porovnání s tím, jakou z toho měla smrtelnou hrůzu. Je příjemné vydat se na výlet se psem a vědět, že vás nečekají žádné problémy.

 


Komentáře

1 Viollet Viollet | E-mail | Web | 23. června 2014 v 19:15 | Reagovat

Smrk jsem snad nikdy nevyšlapala. Párkrát Lysou a občas Štandl (haha), to mé mizerné fyzičce stačí. :D

2 Marillee Marillee | E-mail | Web | 23. června 2014 v 19:15 | Reagovat

Jééééé, hned při prvních řádcích jsem si vzpomněla na naší obtloustlejší labradorku, která má ve zvyku dělat to samé - naběhat se kolem dokola minimálně dvakrát tolik, co mi nachodíme. :D A ani jí nevadí strmější terén, to má pak jazyk až na krku. Akorát ji nemůžeme tolik nechávat na volno, jelikož nemá žádné vychování, i přes nespočet pokusů o výcvik, a neustále se někomu vnucuje. Jakože stylem "HOP NA VÁS". :D Když to lidi berou dobře, tak je to sranda, pokud jsou to doslova bručouni, ještě celý další den ji nepouštím z vodítka.
Fotky moc pěkné :)

3 Miloš Miloš | Web | 23. června 2014 v 19:22 | Reagovat

Smrk je hodně opomíjený, všichni se hrnou na Lysou horu, Radhošť a Pustevny, ale Smrk, přestože se v krajině velice výrazně vyjímá, skoro nikoho nezajímá.
Nevím, kudy vedla tvá trasa, my jsme jako výchozí místo zvolili parkoviště u přehrady Šance a odtud bylo třeba překonat převýšení asi 700 m. I když jsme také byli zklamaní, že na vrcholu vůbec nic není, nelitujeme, přece jen je to 2. nejvyšší beskydský vrchol.

4 Karol Dee Karol Dee | Web | 23. června 2014 v 19:43 | Reagovat

[3]: Upřímně docela chápu, proč je Smrk opomíjený. Lysá sice není úplně nádherná, zato je to jistá výzva, nejvyšší vrchol Moravskoslezského kraje. Radhošť a Pustevny jsou příjemným výletem, kdežto Smrk je prostě jen náročný.
Naše trasa byla původně z Ostravice nahoru a zpátky, ale slezli jsme špatnou zkratkou, což jsme si uvědomili v půli cesty na Čeladnou a museli jsme se pak oklikou vracet.

5 V. V. | Web | 23. června 2014 v 19:59 | Reagovat

Přidávám Smrk na seznam míst, kam se chci podívat. V náročných výstupech si začínám libovat :)

6 Víla Víla | Web | 23. června 2014 v 20:11 | Reagovat

Pro mě asi zůstane Smrk jen tou horou, na kterou se koukám z okna svého pokoje. A to právě z toho důvodu, že o něm všichni říkají, jak je náročný a nic na něm není. Jsem strašpytel a hrozně se bojím, že bych zabloudila, raději volím osvědčené hory jako Lysou, Ondřejník a tak :)

7 Nezábudka Nezábudka | E-mail | Web | 23. června 2014 v 21:18 | Reagovat

Turistiku nemám rada. Síce, kedy ako.

8 Das Das | Web | 24. června 2014 v 18:25 | Reagovat

Závidím, že bydlíš v Beskydech, já hory přímo miluju. :)
Nádherné fotky. Zaléhávání na dálku obdivuju, když se o něco podobného pokouším u Falkouše, tak ke mě nejprve dojde a až pak cvik vykoná. :D Vlastně jsem se dopracovala na "stůj", následně "zůstaň" a pak povel "sedni" či "lehni" což už zvládá, tak nějak. :D Ale dlouho jsem to necvičila, takže v podstatě to neumí.
Ten výhled mi přijde božskej!

9 Karol Dee Karol Dee | Web | 24. června 2014 v 19:47 | Reagovat

[8]: reakci urychlíš tím, že vykročíš proti němu a přidáš na důraznosti, ve stylu "jak to, že ještě neležíš?!" No a pokud se bude loudat tak, že stihneš dojít až k němu, tak ho symbolicky pleskni přes zadek, hřbet nebo co máš zrovna po ruce. Pokud jsi fanda pozitivní motivace (tuším, že asi jo), tak to podle mě nikdy nebude tak rychlé :D

10 Elík Elík | Web | 24. června 2014 v 21:20 | Reagovat

No to seš tedy dobrá:)...Já bych nedošla ani pár metrů:DD.I psík na fotce, ten jeho výraz ,jako že se mu to líbilo:))).Jinak pěkné fotečky:).

11 Babsy Babsy | E-mail | Web | 24. června 2014 v 21:42 | Reagovat

Copak, studánka se skvělou vodou po cestě nahoru nebyl dostatečný luxus...? Je fakt, že Smrk je ukrutný, i když je nižší než Lysá. Ale že by byl opomíjený? To ani ne, lidí jsme po cestě potkali fakt dost.

12 Karol Dee Karol Dee | Web | 24. června 2014 v 21:59 | Reagovat

[11]: Studánku ocenil pes. :D Taky jsme tam měli docela dost lidí, ale myslím si, že jsme jen trefili frekventovaný den. Podle ostatních tam často není ani noha.

13 Das Das | Web | 24. června 2014 v 22:55 | Reagovat

[9]: O rychlost naučení mi nikdy nejde. :)
Ovšem magor do PM nejsem. Snažím se donutit se více chválit, ale někdy to prostě nejde. :D Pozitivka je pěkná, ale na druhou stranu - mírný pleskanec přes zadek neublíží. (Samozřejmě pokud nemáš bojácného psa, to je pak o úplněněčem jiném.) Zkusím to, jak píšeš. :)

To mi povídej.. přála bych si mít doma akčňáka, vzít ho s sebou na čundr (který snad mám také v plánu toto léto), běhat, jezdit na kole, bruslích, brát ho skoro všude s sebou.. Ale na to ti velcí medvědi zas nejsou. Ovšem počkej v zimě, to Ti Elfie určitě ožije, že nebudeš vědět, jak ji utahat (fajnovka je to když je -20°C a ty se musíš nabalit tak, abys nezmrzla a zároveň mohla chodit :D). Na druhou stranu naší rodině línější pes vyhovuje - naši s ním nikam na dlouho nikdy chodit nebudou a já zas nemám tolik času.

14 Maurice Maurice | Web | 25. června 2014 v 12:18 | Reagovat

Krásny psík, mám veľmi rád psy :) Až tak nemusím turistiku, ale na školských výletoch chodievame aj do Tatier, kde na dno našich síl siahajú všetci.

15 Em s tečkou Em s tečkou | Web | 25. června 2014 v 16:26 | Reagovat

Aa, ten film je Bohove musi byt sileni, o tech dvou detech, ten malej kluk si dal na hlavu kuru a ona se mu pak zlomila, ze? :-D Muj nejoblibenejsi film, kdyz jsem byl malej... bych si na nej ani nevzpomnel :-)

Lidi, co sahaji na cizi psy, jsou divny. Nejhorsi je jit se stenetem, to je sileny, jak kazdej zacne se sklanet a sahat na nej a "Jeeziiis tooo jeee kraasnyyyy"... po 15000. to ztraci kouzlo -.-

Co je lehani na dalku?

16 sugr sugr | Web | 25. června 2014 v 17:59 | Reagovat

Elfie je nejen skvělá, ale i krásná!:-)

17 Karol Dee Karol Dee | Web | 25. června 2014 v 18:24 | Reagovat

[13]: Nevím, jestli to tak naučíš rychleji, možná jo, ale urychlíš pak samotné lehání. Protože když jsou od tebe daleko, myslí si, že na ně nemůžeš a že není kam spěchat :D
Jinak s Elfie problém nemám, jen jsem vzpomínala na Leona, který je s Falkem docela srovnatelný. Elfie v klidu beru na výšlapy i brusle, jak se mi hodí...a je to paráda :3

[15]: Nemohla jsem si vzpomenout, jak se ten film jmenoval, ale je to přesně on :D Lehání na dálku je jednoduše to, že kdykoliv zavoláš "lehni", pes si musí lehnout. A je jedno, jestli stojí u tebe nebo třeba 50 metrů daleko. Je to užitečný cvik, pokud je dobře zvládnutý :)

18 Das Das | Web | 26. června 2014 v 13:59 | Reagovat

[17]:
Tak to je super :)
No Falkouš je docela lenivec, ale dokáže se přizpůsobit. Samozřejmě ve velkých vedrech ho nikam netahám, to chodíme třeba plavat. Jinak na kolo ho občas vezmu (ale jelikož mi skoro vůbec nebrzdí, tak teď máme smůlu), běhat se mnou taky chodí. Ovšem vše, při čemž musí běhat delší dobu v kuse se nedoporučuje, když je více než 15°C. Což by tak Falkoušovo aktivitě odpovídalo. :) Také obecně běhání po asfaltu není pro psa zrovna to pravé, kvůli tlapkám, i když pravda - běhám s ním hlavně na cyklostezce, ale posledně jsme byli v lese. Byla to příjemná změna i pro mě. :)

19 Avis Avis | Web | 26. června 2014 v 20:31 | Reagovat

Jednou jsme se vydali na výšlap na nedalekou vyhlídku, která je u nás v lesích. Je to opravdu dálka a chodí tam mnoho lidí. Tenkrát jsme šli s naší ovčandou Jamajkou a seběhlo z kopečka jakési malé dítě a začalo si jí hladit, bez zeptání, poblíž žádný rodič. Člověk nikdy neví, co ten pes udělá. Kdyby to dítě Jamajka kousla, schytala by to ona, a už by nikoho nezajímalo, že to dítě přiběhlo, bez rodičů a bez zeptání si o tolik většího psa začalo hladit. Jamajka nemá děti ráda a je hodně útočná, v té chvíli jsme mysleli, že jej zakousne, ale naštěstí se nic nestalo. Procházejícím a na Jamajku se usmívajícím nezodpovědným rodičům toho děcka jsem chtěla něco říct, protože to není normální. Ještě si Jamajku, bez ZEPTÁNÍ, hladili spolu s dítětem. A to jsme je upozorňovali, ať na ni nesahají. No, co se dá dělat. Kdyby je pokousala, už by nikdo na žádného psa, kterého neznají nikdy ani nesáhli. Ještě že jsme měli košík, už i ten košík je varovný signál: NESAHEJ NA MĚ, KOUŠU!

Elfie je nádherná. Na poslední fotce je fešanda. Moc hezké fotky. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama