Srpen 2014

Ovce je kámoš, ne žrádlo.

25. srpna 2014 v 17:59 | Karol Dee |  Elfie
Minulý týden jsme s Elfie a šesti dalšími čuvači absolvovali čtyřdenní výcvik pasení. Pro mě i mého psa to všechno byla nová zkušenost. S žádným psem jsem nejezdila na srazy plemen a už vůbec ne na kurzy pastevectví. Vlastně by mě v životě nenapadlo, že se mi někdy něco takového přihodí. Že půjdu s holí v ruce, za mnou stádo ovcí a za nimi ovčácký pes.


Nevěřím na pozitivní motivaci

15. srpna 2014 v 16:59 | Karol Dee |  Úvahy
Pozitivní motivace je způsob výcviku psa, který se poslední dobou čile rozvíjí. Milovníka psů rychle zaujme, hlavní myšlenky jsou totiž opravdu lákavé. Výcvik se zakládá na tom, že psa netrestáte, naopak ho odmeňujete za správné chování. Pes tak není ve stresu a nemá strach. Brzy pochopí, že ho od vás čekají samé dobré věci a že tedy pokud poslouchá, může jenom získat. Metoda pozitivní motivace slibuje, že získáte milujícího čtyřnohého parťáka, který vás bude poslouchat v každé situaci.

Zní to krásně, ale realita je malinko jiná.


Psí tábor aneb jak čuvač všem vytřel zrak

10. srpna 2014 v 18:29 | Karol Dee |  Elfie
Pokud máte doma psího parťáka a nikdy jste ho nevzali na žádné psí soustředění, děláte velkou chybu. Náš psí tábor trval týden a prověřil nejen výdrž a poslušnost psa, ale hlavně a především to, jak dokážeme fungovat jako tým. Doma se jen tak nedostanete do situace, kdy pod nátlakem plníte dosud nevyzkoušené úkoly. Obě jsme tak s Elfie poznaly spoustu nových věcí a odnášíme si hned několik úžasných zážitků.


Blog slaví (malé) kulatiny

6. srpna 2014 v 17:19 | Karol Dee |  Novinky
Již neuvěřitelných 5 let funguje blog karol-dee. Za tu dobu jím "prošlo" velké množství zvířat, ještě větší množství fotek a těžko určitelný počet návštěvníků. Toplistové počítadlo ukazuje kolem 55 000 návštěv, což se k těm pětkám krásně hodí. S hrdostí můžu říct, že se za svou existenci blog ani trochu neodchýlil od původního záměru mapovat a dokumentovat všechna zvířata, která chovám, a podílet se s návštěvníky o všechny zážitky a fotky. Věřím, že si tento blog našel své čtenáře a že oslovil lidi, kterým nejsou zvířata lhostejná. A doufám, že to tak bude i nadále.

Momentálně zde můžete nalézt víc jak 620 článků. Podívejte se na nejlepší z nich.

- začněte třeba předchozím článkem, ve kterém se píše, že psi bez PP jsou zlo.
- nahlédněte do světa hmyzu v seriálu Život strašilky
- všimli jste si, jak psi odklání hlavu, když je fotíte? Proč se psi neradi fotí?
- chcete se zeptat na něco kolem potkanů? Možná už jsem odpověděla.
- nevíte si rady s línajícím psem? Přečtěte si 10 tipů na vyčesávání.
- jak probíhá výstava psů jsem zjistila za vás.
- tématiku bojových plemen jsem nakousla v článku o pitbulovi.
- pes do postele nepatří, myslím si já a mnozí z vás nesouhlasí.
- můžete si také přečíst, že adoptování kočky z útulku může být docela dobrodružství
- seznamte se s Aronem, jedním z nejzajímavějších psů, jaké jsem kdy potkala
- a nakonec se podívejte na fotky potkanky Vivienne, která mě letos opustila.


Pět let je na blogovou stránku poměrně hodně. Za tu dobu se stalo hodně věcí, které ovlivnily to, jak dnes vypadá. Postupně se přizpůsoboval mně i vám tak, aby všechny strany byly spokojené. A není nic lepšího než slyšet pozitivní, ale i tu negativní odezvu od vás, čtenářů. Takže pokud se chcete vyjádřit k něčemu, co by se tady mohlo změnit, ráda si váš názor vyslechnu.

Tak, můj milý, bylo to příjemných pět let. Pomohl jsi mi naučit se vyjadřovat. Zjistila jsem díky tobě něco víc nejen o zvířatech, ale i o lidech. O tom, jaké různé názory může člověk mít na kontroverznější témata, o tom, jak někdy dovedou být lidé zlí, i když jde o pouhou diskuzi v komentářích. Založila jsem si tě a ani jsem netušila, co mě čeká. Jakou vášní se blogování stane. Že mě přivedeš k dalšímu koníčku, fotografování. Že díky tobě poznám nové lidi. A taky jsem zjistila, že psát články o zvířatech mě neskutečně baví. Baví mě čím dál víc. A díky tobě jsem se utvrdila v tom, co vím už dávno - že zvířata jsou to, čím se chci vždy zabývat. Můj osud, má kariéra, moje cesta. Můj život.

Takže - děkuju.