Psí tábor aneb jak čuvač všem vytřel zrak

10. srpna 2014 v 18:29 | Karol Dee |  Elfie
Pokud máte doma psího parťáka a nikdy jste ho nevzali na žádné psí soustředění, děláte velkou chybu. Náš psí tábor trval týden a prověřil nejen výdrž a poslušnost psa, ale hlavně a především to, jak dokážeme fungovat jako tým. Doma se jen tak nedostanete do situace, kdy pod nátlakem plníte dosud nevyzkoušené úkoly. Obě jsme tak s Elfie poznaly spoustu nových věcí a odnášíme si hned několik úžasných zážitků.



Nevím, jestli jste někdy slyšeli něco o čuvačích. Není to moc rozšířené plemeno, původně bylo určeno k hlídání ovcí a dnes se proto uplatňuje hlavně jako hlídač. Čuvače ve sportovní kynologii skoro neuvidíte a ve psích sportech snad ještě méně. Čuvač neaportuje, nezajímají ho pískací hračky a za pamlskem se vrhne, až když je správně vyhládlý. Člověk by se až divil, proč s takovým psem lezu na tábor, kde se bude sportovat se psem. No, zkrátka vím, že v mém psovi něco je, že už skoro rok tvrdě trénujeme poslušnost a že dokáže být opravdu šikovná. Někdy. A přesto i mě překvapilo, jak dobře si vedla.


Asi nejrozšířenější psí sport je agility a proto bylo spolu s poslušností hlavním pilířem celého tábora. Z toho určitě měli radost ti, kdo agility běhají, a pár takových tam bylo. Elfie viděla parkur poprvé v životě. Když byla menší štěně, dvakrát jsem ji protáhla tunelem a jednou zkusila skočit skočku. Skákání bylo v pohodě, ale tunel se mému klaustrofobickému psovi nelíbil ani v nejmenším. A věřte nebo ne, nakonec to šlo. Během týdne jsme zapracovaly a při závěrečných závodech měla Elfie druhý nejlepší čas. Soustředila se a předběhla všechny ty ukvapené nepozorné borderky. A přitom jsou rychlejší, což jsme dokonce měřili. První ve sprintech byl flat coated retriever, potom obě borderky a hned za nimi Elfie.

Border kolie byly kapitola sama o sobě. Nevím, jestli už jsem se tu někdy rozčilovala, ale pravdou je, že je nemám ráda. Podle mě má ten pes místo mozku tenisák. :D Nepopírám, že jsou nesmírně učenlivé a že visí člověku na rtech, aby mohly splnit nějaký povel. Ale když ono je tak snadné mít poslušnou borderku. O to víc mě fascinovalo, že se nám tam sešly dvě neposlušné. Jeden pes, který když cítil fenu, stával se neovladatelným, a druhá fenka, která štěkala na všechno včetně tmy a bezdůvodně vyjížděla po psech i po majitelce. Ani jednu z nich nešlo odvolat. A obě psovodky cvičily metodou pozitivní motivace, z čehož měl legraci celý tábor.


Na obrázku Sandy. Po Elfie vyjela dvakrát. Poprvé jí to prošlo, podruhé jí to Elfie vrátila. A pak už byl pokoj. Já jsem tedy Elfie okřikla, ale v duchu jí to naprosto schvaluju. Když toho není schopná panička, měl by ji potrestat aspoň někdo. Ale nebojte, o pozitivní motivaci si někdy povíme podrobněji.

Kromě agility jsme zkoušeli ještě jeden psí sport, dog frisbee. Psovi se hází speciální (měkký) létající talíř a on by ho měl za letu chytat. Někteří to zkoušeli, ale většinou jsme se psy jen blbli a snažili se v nich probudit o talíř zájem. Já nepočítala s tím, že se toho Elfie byť jen dotkne, ale jednou pro to zašla, z čehož mi spadla brada. Historický okamžik! Pak už ji to ovšem přestalo zajímat. Já jsem se tedy bavila tím, že jsem fotila ostatní psy. Možná jste zaznamenali změnu kvality fotek, půjčila jsem si lepší objektiv.








Nejmenší účastník, čivava Emička. Za talířem utíkala, ale i když byl nejmenší, co jsme měli, pořád na ni byl velký až až. Chtěla jsem si ji vyfotit s Quadrem, obrovskou německou dogou, kterou jsem chodila venčit. Tábor jsme měli v areálu psího hotelu a jako dobrovolná činnost bylo venčení psů. Člověk na vlastní oči uvidí plemena, která nikdy neměl šanci potkat. Kromě Quadra jsem tak venčila i Froda, ruského teriéra. Taky pořádné tele. Ovšem Emičku jsem vyfotila nakonec jen s Elfie, u té aspoň vím, že mi ji nesežere.




Během celého týdne jsme měli za úkol učit naše psy nové kousky z dog dancingu, které na konci předvedeme v sestavě. Elfie už něco málo uměla, ale opravdu toho nebylo moc. Sudy, chcípni, dávat packy, slalom mezi nohama, poklona. To všechno jsme pilovali, ale větší problém byl učení nových triků. Přece jenom čuvač není ani borderka, ani německý ovčák a někdy mi přijde, že má trochu delší vedení. Na druhou stranu si ty cviky dlouho pamatuje. Což je ovšem k ničemu, když na to máte pět dní. :D Zvolila jsem trochu jinou taktiku než ti, co chtěli psa naučit hodně kousků a tak je drilovali. Elfie potřebuje odpočinek, bylo horko a přes den jsme dělali spoustu dalších věcí. Pořádně jsem ji naučila vlastně jen jeden trik, a to přeskakování přes záda. Je to skokanka, pochopila ho rychle. Další jsme dělali jen proto, že se náhle chytla a začala je dělat. Couvání, plazení. Ještě otočky jsme drtili. A zbytek šel tak nějak sám od sebe, dávání pacek na nohy, chůze mezi nohama..a zlatý hřeb, trakař. Chytla jsem ji za zadní a jeli jsme :D Za snahu nám bylo uděleno třetí místo.



Jeden večer se rozsvítila světla nad hřištěm, aby bylo ve tmě nasvícené, vytáhla se podivná plenta a zvláštní pomůcky. Rukáv, bič, kousadlo. Výcvikář si navlékl bundu s kapucí přes hlavu. Šly se zkoušet obrany. Málokterý pes projevil snahu o hru, možná dva z celkových šestnácti? Ostatní většinou štěkali nebo se rovnou snažili utéct. Byla jsem nesmírně zvědavá, jak na tom bude Elfie. Našeho výcvikáře nemá ráda, bojí se ho, ačkoliv jí nikdy nic neudělal. Tak jsem tam stála v té tmě se psem na krátkém vodítku, když začal bušit do plenty a strašit nás. Elfie zpozorněla, začala couvat, bála se. Čím víc dorážel, tím víc vrčela, ale pořád se snažila být co nejdál. Pak předstíral, že na mě útočí, a tu se v Elfie něco zlomilo a nahoru vyvstal pes, se kterým byste nechtěli mít nic společného. Nezaútočila, ale vycenila zuby jak nejvíc to šlo a vrčela jako o život. Jako psi ve filmech, ti agresivní, co slintají po něčí krvi. Nejvyšší stupeň varování. V tu chvíli jsem z ní měla strach i já. Ale musela jsem ji pochválit, vždyť by mi zachránila život.

Od té chvíle ale začala výcvikáře úplně zbožňovat. Nechápu.

Tento náročný týden byl zakončen zkouškou poslušnosti. Byli jsme v té vyšší kategorii. Všechny cviky ovládala, nové bylo pouze plazení. To jsem ji ale stejně učila v rámci dog dancingu. Elfie byla strašně šikovná, ztratili jsme pouze jeden bod, když přišla až na druhé zavolání. Trochu mě to překvapilo, obvykle chodí hned a teď byla ještě namotivovaná žrádlem, na což obvykle kašlu. Nepovažuju za poslušného psa takového, který přijde pouze pokud máte v ruce kus párku. Každopádně s jedním ztraceným bodem z asi 70 jsme přece dosáhli na první příčku, ačkoliv to bylo těsné. Mám z toho radost. Dlouhý, ale poctivý trénink se vyplácí.
 


Komentáře

1 Anika Rodriguez Anika Rodriguez | Web | 10. srpna 2014 v 19:17 | Reagovat

Už je to déle, co jsem s naší fenkou boxera chodila na cvičák a jednou do roka v létě se tam pořádat takový "tábor" na tyhle způsoby. Jenže naše celá parta uměla více obranu než poslušnost takže někdy šlo o něco, přivolat ty psy, když byly u sebe :D...
rozhodně je to pěkný článek a fotky jsou krásné... :)

2 Jana Š Jana Š | E-mail | Web | 10. srpna 2014 v 19:18 | Reagovat

To museli být super zážitky. taky chci s Crazym vyrazit. Alespoň na víkendovku a když to přežijem tak na celý týden.
Vůbec nevím, jak by fungoval mimo domov. stačí, když ho vezmu na celý den do práce a je "chcíplej" :-D Ale třeba by se mu to líbilo.
Jsem zvědavá na článek o pozitivní motivaci - nebo třeba na názorovku, co si o tom myslíš. Určitě budu tvůj web sledovat.

3 Das Das | Web | 10. srpna 2014 v 19:27 | Reagovat

Tybláho, vy jste ale šikulky! Koukám, že jste všem vytřeli zrak.
Já nikdy na podobné akci nebyla, ale muselo to být opravdu skvělé! Věřím, že tohle nejvíce ukáže, co v tom psovi je.
Doufám, že i já se jednou něčeho podobného zúčastním.. ale to je v daleké nejasné budoucnosti.. :)
Fotky jsou krásné, je fakt, že jsou více ostré než obvykle, ten objektiv je skvělý!

4 Simi Maple Simi Maple | 10. srpna 2014 v 19:40 | Reagovat

úžasný článek :))

5 Sugr Sugr | E-mail | Web | 10. srpna 2014 v 19:42 | Reagovat

Krásné fotky a krásní sportovci! Ladný pohyb, postřeh, prostě krása!:-)

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. srpna 2014 v 20:36 | Reagovat

To se mi moc líbí. Obdivuji hlavně tu trpělivost. Rozesmál mne ten obrázek Emičky s Elfie, ale ta poznámka, že víš,  že ji nesežere. Moc hezké. Četla jsem to jedním dechem. Kočky nejsou poslušné jako psi, člověk je ,,utáhne" hlavně na ,,masíčko" nebo ,,kokiško" - tedy ty naše-

7 Zlatka Zlatka | Web | 10. srpna 2014 v 21:13 | Reagovat

My právě že taky máme borderku :D a poslouchá jak kdy :-) mylsím, že to není jen o plemenu, ale je to i individuální.... koukám občas na videa na netu, třeba jak páníček skládá psovi na čumák pamlsky a on se ani nehne, dokud nedostane svolení :D To by naše Bagi nezvládla :D je strašně netrpělivá a já ji ještě nechci trápit pácháním mňamek před nosem :D agility se nevěnujeme, vystačí si s apotováním, sem tam procvičíme už naučené rozkazy, nebo zkusíme něco nového, ale to je tak všechno :-) kdyby na to byl čas určitě bych takový tábor s ní ráda vyzkoušela, ale spíše aby mě tam navedli jak na to :D takový týdenní trénink :D :-)

8 K. K. | E-mail | Web | 10. srpna 2014 v 21:38 | Reagovat

Ta čivava je boží. :)))

Poslední dobou se hodně lidí setkávám s agresivními borderami - taky máme jednu na sídlišti (ale zase z toho celkového počtu - je jich tu jak psů :D, to ještě jde)... Stacy je protivná jen na psy - když ji chtěj vzít balón, nebo se k ní řítí zezadu - to se ozve, ale zatím nic víc... A místo mozku tenisák má, to je pravda no. :)

Musel to být super tábor, gratuluji ke všem úspěchům! :)

9 Karol Dee Karol Dee | Web | 11. srpna 2014 v 9:36 | Reagovat

[7]: Paradoxně ten pejsek uměl trik s pamlskem, a to naprosto dokonale. Byla to asi jediná chvíle, kdy se soustředil na 100 %. Nejenže klidně několik minut seděl, ani se nehnul, dokázal i vstát, zvednout zadní nohu a nakonec panáčkovat. Bylo to opravdu úžasné :)

[8]: Říkala jsem si, že se budeš čertit víc, když budu mít narážky na tvého psa :D Jako nejsou to zase tak hrozní psi, spíš mě štve, že jsou prohlašování za neinteligentnější psí rasu. Nevím, jestli by se inteligence měla měřit v tom, jak slepě a ochotně plní pes často nesmyslné příkazy. Já uznávám inteligenci takovou, kdy pes musí samostatně uvažovat. Což dělá spousta psů, většinou ve svůj prospěch - my tomu říkáme vychcanost. :D

10 K. K. | E-mail | Web | 11. srpna 2014 v 18:59 | Reagovat

[9]: To říká mám, že co je to za inteligenci, když plní jen rozkazy - ale zase když pak vidím natvrdlou buldočku, co sama sobě podkopává nohy apodobně.... Zlatý bocky. :D

11 Em s tečkou Em s tečkou | Web | 11. srpna 2014 v 20:04 | Reagovat

Jéééé, vždycky jsem chtěl jet na psí tábor :3 Mýho výmara taky lítající talíř nikdy nezajímal, vždycky jsem se úplně styděl v tom parku, když jsem si tam tak házel sám s talířem, chodil si pro něj a psa to vůbec nezajímalo :D
Ten obrat po scéně s výcvikářem je opravdu zajímavej!

12 PetulxD PetulxD | Web | 12. srpna 2014 v 9:14 | Reagovat

Něco takového musel být skutečně silní zážitek. Čuvači jsou nádherní, sousedi jednoho mají, ale o je chudák pes - nonstop zavřený ve své kleci bez jakkýhokoliv vztahu k majitelům. Chodíme ji krmit když nejsou doma a zapomenou... =( a byl tak tak nádherný pes, když si ho přivezli domů.. a teď... ochranáře na ně..

13 Vanimaré Vanimaré | Web | 12. srpna 2014 v 10:39 | Reagovat

Ahoj, nominovala jsem Tě na Tag Liebster award. Info u mě na blogu.

14 Kája Kája | Web | 13. srpna 2014 v 10:17 | Reagovat

To musela být krásná akce. Mamka by mě nepustila, je na nervy, i když si psa beru někam jenom na odpoledne...

15 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 13. srpna 2014 v 21:30 | Reagovat

Ta první fotka je vážně krásná, ale ani ostatní nejsou vůbec špatné. Pobavila mě poznámka o tom, že borderky mají místo mozku tenisák. Docela jsi to vystihla. :D Docela mě zaskočila tvá poznámka k pozitivní motivaci, tak jsem zvědavá na článek, kde se jí budeš podrobněji věnovat.

16 Brunett Brunett | Web | 14. srpna 2014 v 13:49 | Reagovat

Úžasné fotky :) hrozně se mi líbí ta malá čivava :) taky máme jednu v rodině :D

17 Mels Mels | Web | 14. srpna 2014 v 23:59 | Reagovat

Opravdu moc povedené fotky :) Mě by Psí soustředění ani moc nepmohlo. No tedy spíše mému pejskovi. Ona je to spíše ustrašenec, který se bojí snad všeho. Vody, vysavače, hlasitých zvuků (ohňostroje a bouřky ne) a podobně. Jednou jsme byli na psím svičišti a zkoušeli jsme ten tunel. No, ona vlezla do polovina a nechtěla vylézt ven :DD Navíc nemá žadnou disciplínu ani kondici. Spíše pejsek při těle

18 Karol Dee Karol Dee | Web | 15. srpna 2014 v 9:55 | Reagovat

[17]: Když Elfie vlezla do tunelu poprvé, dalších deset minut jsme ji vyklepávali ven. Když to vzdáš dřív, ještě než pořádně začneš, nikdy ničeho nedosáhneš. A kondička ani disciplína se neobjeví sama od sebe, to musí zařídit páníček :)

19 Jana Jana | E-mail | Web | 23. října 2014 v 9:38 | Reagovat

Mne od kočárkového věku doprovází chrti - začala jsem s nimi mimo běhání dělat agility a taky všichni kukali jak vyorané myšky :) Jenže potom zasáhli "dostihoví šílenci" naší rodiny a agility muselo skončit :( A z tábora mám jednu krásnou vzpomínku - měli jsme dělat "přivolání ze skrýše" a Akabínka na mne byla dost fixovaná. Takže stačilo lehce zapištět a ona se vydrápala do neuvěřitelného svahu a olizovala mi obličej - což naše holky nedělaj :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama