Kočičí signály aneb Naya volá o pomoc

20. ledna 2015 v 15:44 | Karol Dee |  Naya a Pickwick
Klidné soužití dvou koček v jedné domácnosti není ani v nejmenším samozřejmost. U psů to bývá snazší, zpravidla si mezi sebou vyjasní hierarchii a pokud oba tuto situaci přežijí, domácnost funguje harmonicky. Bohužel kočky nejsou smečková zvířata, ne v původní formě. Ale kočka domácí už je přeci jen domestikovaná a touží po společnosti člověka. Jelikož byla Naya nucena být občas delší dobu sama, rozhodli jsme se jí pořídit společníka, s čímž samozřejmě vyvstaly nové problémy.



I když hierarchii jako takovou kočky příliš neřeší, je u nich problém s teritoriálním chováním. V bytě jsou dvě různé kočky nuceny žít na území jednoho teritoria, což především dva samci snáší dost špatně. Proto ale máme kocoura a kočku. Což zase znamená problémy s touhou po rozmnožování, které jsme vyřešili Nayinou kastrací.

Od chvíle, kdy byla vykastrována, se situace mezi kočkami změnila. Ustaly drobné souboje (spíše hry, řekla bych). Kočky nám dospěly a tyto hry se pozměnily, začaly být bezkontaknější a jednostrannější. Naya každou chvíli utíkala před Pickwickem, syčela na něj a zase utíkala. Příliš jsme tomu nevěnovali pozornost, protože Pickwick Naye nijak neubližoval, jen za ní chodil.

Signály, o kterých chci mluvit, se také začaly projevovat až po kastraci. Jenže to jsme si uvědomili až zpětně. Objevovaly se postupně. Obvykle tak, že Naye začal náhle škubat kožich na zádech, cukala ocasem a ošívala se. Předpokládala jsem, že je to projev hravého či loveckého chování, vzápětí často začala pobíhat po místnosti a "měla loveckou".

Víc jak půl roku tyto signály dávala najevo, poslední dobou ale nějak častěji. Seděla jsem u notebooku a Naya s tím zase začala. Jelikož jsem poslední dobou zaujatá evolucí, domestikací a podobnými záležitosti, zkusila jsem si vygooglit, zda její chování nemá hlubší význam. A nestačila jsem se divit.


Tyto signály totiž vůbec nepocházejí od divokých předků, jak jsem si původně myslela. Projevují se pouze u koček žijících v domácnosti nebo u šelem v zajetí. Kočičí psychika je podle všeho úzce spjata právě s kůží a všelijaké cukání a poškubávání může značit psychickou nerovnováhu koček. Zkrátka a dobře kočka není šťastná a spokojená tak, jak by měla.

Na internetu jsem nalezla jen omezené množství článků, jeden od doktorky Žertové mi ale velmi pomohl. Popisoval situaci, kdy jedna z koček vykazovala stejné známky nespokojenosti a jim se podařilo odhalit příčinu - žila s kocourem, který ji často otravoval. I když vykastrovaná, byla pro kocoura stále lákavá a on na ni dotíral. I když Pickwick na Nayu nijak nenaskakuje, často ji očichává nebo olizuje, situace je tedy stejná nebo velmi podobná. Po kastraci kocoura se vše uklidnilo. Rozhodli jsme se proto dát Pickwicka také vykastrovat.

Kastrace kocoura je opravdu hodně nenáročný zákrok, sice šel pod narkózu, ale samotná operace byla z těch jednodušších. Dokonce nemá ani stehy, ani kornout nedostal. Jeden den byl otupělý a hodně spal, jinak žádné následky. Podle veterinářky se změna chování neprojeví okamžitě, Naya musí pochopit, že už ji kocour nechá být. Zatím ale vypadá vše velmi nadějně.

Doufejme, že po této zkušenosti už budou obě kočky spokojené. A pokud něco podobného dělá i vaše kočka, zkuste odhalit příčinu. Může se cítit frustrovaná, nevybitá, utlačovaná, cokoliv. Vnímejte své mazlíčky a naučte se rozpoznávat jejich SOS volání.
 


Komentáře

1 Vikomt Vikomt | E-mail | Web | 20. ledna 2015 v 16:59 | Reagovat

Jsem překvapen, že ten kocour neznačkoval. Většinou jde pod kudlu kocour, takže jsem byl teď trochu zaskočen.

2 Karol Dee Karol Dee | E-mail | Web | 20. ledna 2015 v 17:47 | Reagovat

[1]: Původně to bylo v plánu. Naya začala mrouskat a kocour ještě nebyl úplně dospělý, tudíž jsme nejdřív vykastrovali ji. Říkali jsme si, že až se začne projevovat značkováním, vykastrujeme ho taky. Jenže žádné velké značkování se nekonalo - možná dvakrát či třikrát s takovými intervaly, že to nemělo cenu řešit. Doteď tedy nebyl důvod, aby šel pod kudlu.

3 Sugr Sugr | E-mail | Web | 20. ledna 2015 v 18:03 | Reagovat

Kočičky jsou pěkné, tedy pardon kocour a kočička!:-) Je to zajímavé povídání a určitě se bude chovatelům více koček hodit, vím, že tu blogeři chovají kočky ve "velkém".:-)

4 Vikomt Vikomt | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 19:24 | Reagovat

[2]: Tak to bylo štěstí, kocour známých měl do nedávna vlastní pokoj, aby neznačkoval, ale jednoho dne tam někdo špatně dovřel dveře, takže kocour měl volný pohyb po domě, a pěkně toho využil. Prý padlo celé savo a i tak to tam bylo cítit 2 týdny. :D No, aspoň se páníčkové odhodlali k veterináři.

5 Iris Iris | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 17:20 | Reagovat

velmi zajímavé :-)
mi jsme měli x-let kočku, já pořídila naším kocourka v domění, že ho Čerta vezme za svýho, jenže on ji vyhnal, to bylo pro mě překvapení, ale i zklamání :-( nicméně se jen ostěhovala o dům dál k sestře.
jen tak pro zajímavost, kolik stála operace?

6 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 0:46 | Reagovat

Krásný kočičky :) My jsme vždycky nechávali kastrovat jen kocoury, protože ty naši byly schopný značkovat do netušených výšek. Teď máme jen jednu kočičku v bytě a pořád si pohrávám s myšlenkou pořídit jí kamarádku, ikdyž nevím, ona je hodně divoká a nevím jak by to zvládlo zařízení bytu.

7 Karol Dee Karol Dee | Web | 28. ledna 2015 v 8:36 | Reagovat

[6]: Je to tak trochu sázka do loterie, pokud jde o mě. Ale když byla Naya třeba týden doma sama a pak jsme přijeli, celou noc stála před dveřmi ložnice a mňoukala. Byla nešťastná a my taky, protože jsme se nemohli vyspat. Jakmile jsme pořídili Pickwicka, mňoukání ustalo a než oba fyzicky dospěli, hezky si spolu hráli.

Kdo ví, možná kdybychom pořídili kočičku, žádný problém by nebyl a hrály by si spolu stále.

Znáš svou kočku, takže zkus odhadnout, jak by parťačku přijala. U nás je to tak, že kdykoliv přijde někdo na návštěvu, Pickwick se přijde podívat. Šel prozkoumat psa i lidi, kdežto Naya se buď schová úplně, nebo všechny zdálky pozoruje beze snahy o kontakt. Leccos to vypovídá.

8 Janča Janča | E-mail | Web | 1. února 2015 v 20:05 | Reagovat

Nejdřív jsem si myslela, že ji teda osvobodíte od pocitu frustrace tím, že ji vypustíte někam na svobodu. :D Uf, ono stačilo "jen" vykastrovat kocoura. Tak ať je to teď hlavně v pořádku.

9 Karol Dee Karol Dee | E-mail | Web | 1. února 2015 v 20:17 | Reagovat

[8]: No nevím, jak dlouho by na svobodě přežila, když se odmítá dotknout živé potravy. :D Frustrovaná byla z něj, úchyláka, takže to snad problém vyřeší.

10 Janča Janča | E-mail | Web | 2. února 2015 v 17:31 | Reagovat

[9]: Vážně? To je až tak domácí? :D Jojo, tak teď už to taky chápu. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama