Květen 2015

Chovatelská stanice slovenských čuvačů očekává štěňata v červenci 2015

25. května 2015 v 21:12 | Karol Dee |  Elfie
Dovedete si představit, jak humorné vznikají situace, když jdete krýt dva psy, kteří mají oba před sebou svou premiéru, nevíte o krytí vůbec nic a úplně stejně je na tom majitel druhého psa? Naštěstí máme první krytí úspěšně za sebou a nyní vám můžu s hrdostí oznámit, že chovatelská stanice z Rodu Elfů očekává vrh A, který by se měl narodit na konci července.


Kočičí soutěž krásy

3. května 2015 v 17:29 | Karol Dee
Sice jsem pejskař od hlavy až k patě, ale zajít si na výstavu koček mi stejně připadalo jako výborný nápad. Vzhledem k tomu, že se v takovém prostředí absolutně nepohybuju, připadalo mi vystavování koček tak trochu jako kuriozita. No upřímně, trošku zvláštní mi to přijde pořád.


První věc, co mě upoutala, byl způsob "uskladnění" kočiček tak, aby si je mohli všichni prohlédnout. Připadala jsem si trochu jako ve zverimexu...nebo možná v zoo? Kočky byly nacpané v boxech, z vnější strany skleněné, z druhé s prodyšnými klecovými dvířky. Vypadalo to dost divně, nicméně kočky se nezdály být nějak rozházeně, většinou poklidně spaly a ani nezvedly hlavu, když si na ně kolemjdoucí ukazovali.


K vidění byla všelijaká plamena - nicméně jejich škála nebyla ani zdaleka tak pestrá, jako je tomu na výstavě psí. Většinu jsem jich znala a to bych o sobě v životě neprohlásila, že toho vím o kočkách nějak víc. K vidění byli ragollové, sphynx, perské, norské, mainské mývalí, ruské a britské modré, bengálské a další nádherné kočky. Dokonce i evropská krátkosrstá kočka, tedy ta klasická domácí. Všechny jsme měli možnost si prohlédnout a dokonce si je pohladit.


O samotném posuzování rozhodčími jsem nevěděla podtrženo sečteno vůbec nic. No a po pozorování výstavy jsem chytřejší jen o jednu informaci, a to jak vypadá výstavní postoj. No, on to není postoj, spíš.."podrž". :D Majitelé své kočičky drží při posuzování v náručí, zatímco si je rozhodčí prohlíží. Samozřejmě musí krása kočky maximálně vyniknout, a tak jsou vyzvednuty do vzduchu. Divila jsem se, jak jsou kočky klidné a nechají se klidně několik minut takhle vystavovat - samozřejmě ne všechny. Některé se snažily vykroutit nebo aspoň nespokojeně mňoukaly.


Jedna věc se mi ale líbila mnohem více než na psí výstavě - atmosféra. Majitelé koček byli pohodoví, klidní. Nikdo nervózně nepobíhal, závistivě nepomlouval a vlastně ani neřešil konkurenci. Nebo to minimálně mnohem lépe skrývali. Strašně se mi líbilo, že součástí výstavy byla umisťovací výstava kočiček z útulku a ve stáncích bylo možné zakoupit věci na podporu zvířat bez domova. Koupila jsem si náušnice a kočkám chrastítko s šantou, o které se zrovna perou. Odcházela jsem s pocitem, že jsem udělala dobrou věc.