Po pokoji mi běhají krysy

17. července 2015 v 17:29 | Karol Dee |  Eriu a Evee
Konečně! Tak strašně dlouho jsem se toho snažila docílit. Situace se má tak: krátce poté, co jsem si potkany pořídila, jsem je musela přestěhovat k příteli do bytu - ten už je ale dlouho okupován kočkami. Potkánek je čilé, zvídavé zvířátko, které potřebuje pohyb a zaměstnání hlavy, což se nejlépe řeší tak, že je člověk prostě pustí proběhnout a pak už jen sedí, pozoruje a směje se. Samozřejmě jsem je nemohla pustit kočkám do chřtánu, a tak jsem kočky zavírala do vedlejší místnosti. Přesto se potkani neustále cítí ohrožení a odmítají z klece vylézt. A ač jsem se snažila, stále jsem před sebou měla bázlivé myšky. Což se teď změnilo.


Naši odjeli na dovolenou a já hlídám Elfie, která by měla ke konci příštího týdne rodit. Jelikož mám v podstatě zakázáno nechat ji byť jen minutu o samotě, je logické, že potkani se sami nenakrmí a tak jsem si je přivezla s sebou. Během dne se plně aklimatizovali a projevili veškeré stránky své osobnosti, které jsem se v nich už dlouho snažila probudit. Pobíhají po pokoji, všechno zkoumají, po všem lezou...chovají se naprosto přirozeně. Dělají bordel a rozčilují paničku.

Na druhý den jsme mířili posedět s partičkou k řece. Normálně by mě taková věc nenapadla, ale nově nabyté potkaní osobnosti mě rozhoupaly k nápadu - a vzala jsem je s sebou. Ještě teď nemůžu uvěřit, jak příkladně se chovali. Nejdřív jsem je seznámila s Elfíkem, aby mi je náhodou jen tak mimochodem nesežrala (po chvilce zájmu si jich přestala všímat) a pak už jsem to nechala na nich. Chvíli se v přepravce krčili, po nějaké době vystrkovali čumáčky a během hodiny pobíhali po lidech, nechávali se hladit a kupodivu ani nikam neutíkali. Když chtěli, zalezli zpátky do přepravky a spali. Byla jsem na ně pyšná!




Ty dva týdny, než se naši vrátí, je proto pouštím co nejvíc. Všímám si taky toho, jak se chovají - Tříska (ta tlustá šedá, přejmenovali jsme je) se podobá Vivienne, vyhledává lidi, ráda po nich chodí, snáz přijde na zavolání nebo pro dobrůtku. Netříska naproti tomu objevuje všechno nezávisle na mně a pokud udělám prudší pohyb, následující půl hodinu ji nemám šanci chytit. To, co jiní potkani objevují půl roku (jak se dostat na stůl, poličku a další) zkusí Netříska během půl hodiny. Na vlastní oči jsem ji viděla šplhat po zdi, houpat se po kabelech jako malý Tarzan nebo šplhat mezerou mezi topením a zdí tak, že se o oboje zároveň zapřela. Snažím se trochu zlepšit tu její nedůvěru.







Budu je muset nějak přesvědčit, že se stejně můžou chovat i doma. Začaly svobodu vyžadovat, tak třeba to půjde snáz. Ráno na mě zírají, obě nalepené na mřížích, a kdyby uměly mluvit, kříčely by "Pust nás ven!" Držte mi palce, ať to není naposledy, co je takhle vidím (a za to všechno můžou ty kočky!).
 


Komentáře

1 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 17. července 2015 v 17:54 | Reagovat

Jééé, jsou nádherní :-)
My si pořídili potkánka už proto, že bydlíme u potoka a lezou nám tu ti nevychovaní venkovní :-) Náš potkánek si ale označil teritorium a tak máme pokoj :-) Už nám neškrábou pod podlahou a nevykusují díry do zdí, aby se dostali k nám :-)

2 Sonče Sonče | E-mail | Web | 17. července 2015 v 18:45 | Reagovat

Ááách, ty jejich oči jako korálky.. Ty fotky jsou naprosto boží.. :)
Já jsem se nikdy neodvážila pustit svýho osmáka volně, ani doma... Jednou utekl a i přes to, že to byl rozmazlenej mamánek, tak jsme ho chytali 3 dny a když jsme ho chytli, tak šíleně vrčel.. :D

3 Sansa Sansa | 17. července 2015 v 20:09 | Reagovat

Hej, Elfie bude rodit příští týden a nic nám neřekneš? Vůbec mi nedošlo, že už to nadchází :-D.
Já jsem nikdy žádné hlodavce doma neměla, i když jsem si vždycky přála králíka (ne že by to byl hlodavec) :-D.

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 17. července 2015 v 20:21 | Reagovat

Takové dobrodružné? To potkani od tety jsou velcí strašpytlové, moc se jim ven nechce :D

5 matthias matthias | E-mail | Web | 17. července 2015 v 20:36 | Reagovat

To jsou ti dumbo ne, co mají tak legračně plochou hlavu =))

6 Sasha Sasha | Web | 17. července 2015 v 21:48 | Reagovat

krásne krysy, keby mi takéto behali po izbe ani by mi to nevadilo :D ja sa nabudúci tyžden už opäť budem starať o kamoškine tri potkaníky, vešľmi sa na ne teším :)

7 Chloë Noir Chloë Noir | E-mail | Web | 17. července 2015 v 23:29 | Reagovat

Ooooooo, tí sú ale miláčikovia rozkošní :3 ♥ Ja nechápem, ako niekto môže nevidieť, aké sú potkaníky zlaté.
A krásne fotky.
Tiež by som chcela potkaníka alebo dvoch, ale bývam v podnájme tak to momentálne nejde, tak mám aspoň svojho plyšového, ktorý mi zatiaľ proste musí stačiť. :D

8 baji baji | E-mail | 18. července 2015 v 13:15 | Reagovat

No díky bohu, že moje děti ani vnoučata nikdy netíhly k hlodavcům. Kdybych měla s nimi sdílet byt a ještě by mi volně po něm běhali, asi bych umřela hrůzou . A to nemluvím o tom, že by na mně chtěli vylézt!

9 Karol Dee Karol Dee | Web | 18. července 2015 v 14:27 | Reagovat

[1]: Takové řešení by mě nenapadlo, je fascinující, že to funguje!

[3]: Už se všichni psychicky připravujeme, my i pes. :D Drž palečky :)

[8]: Znám spoustu lidí s podobně odmítavým přístupem - například naši babičku. Když jsem Vivienne, mého prvního potkana, brala s sebou na chalupu, nejdřív to vypadalo, že se babička bude celý pobyt vyhýbat vstupu do obýváku, a to i když byla Viv v kleci. O pár takových pobytů později už měl potkánek stálý přísun nejvybranějších dobrůtek z kuchyně a když jsem ji náhodou zapomněla pustit, už mě babička osočovala, že se chudáček ani neproběhne.
Člověk neočekává, že by si takové "špinavé" zvíře mohl oblíbit, ale často se tak stane. Stačí jim dát šanci :)

[7]: Nejde? U nás v Česku teď schválili, že podnájemníci nejen že můžou mít zvířata, jaká chtějí, ale ani nemusí informovat majitele bytu. Je to fajn :)

[5]: Že by měli plochou hlavu, to se mi nezdá :D Mají jen větší uši. :)

10 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 19. července 2015 v 10:50 | Reagovat

[8]: Taky jsem trochu protestovala, když si ho synek tak moc přál, ale nakonec jsme donesli potkaní miminko s hedvábnou srstí, zvídavýma očkama a s nesmírnou vděčností za každé pohlazení :-)
Teď máme drsnýho smetáka, jehož největší zábavou je ochutnávání, takže to občas odnáší palce na nohou :-)

11 baji baji | E-mail | 19. července 2015 v 13:04 | Reagovat

[9]:U mně nejde o to, jestli jsou to taková nebo maková zvířátka. Já z nich mám prostě hrůzu - fobii. A to asi jen tak nepřekonám.

12 Karol Dee Karol Dee | Web | 19. července 2015 v 15:22 | Reagovat

[11]: Samozřejmě že ne, když už tomu dáte nálepku fobie, omlouvá vás to ve všech směrech :)

13 surpan surpan | E-mail | Web | 20. července 2015 v 20:28 | Reagovat

Nikdy bych netušil, že tohle někdy řeknu, ale jsou krásní. Je to asi 3 měsíce, co nám odešel poslední potkan a protože jsme je měli opravdu hodně rádi a když máš potkanů víc, je to bohužel často, rozhodli jsme se dalšího nepořizovat. Ale jsou to krásná a inteligentní zvířata, kvůli kterým nemůžu chodit do zverimexu, neboť bych si dalšího dotáhl domů. A ne jednoho.
A fotky jsou fakt povedený.

14 Em Age Em Age | Web | 22. července 2015 v 14:07 | Reagovat

Ty jsou tak neskutečně roztomilí! Také jsme kdysi měli potkánka, jmenoval se Robert (říkali jsme mu Robín). :) Mám s ním neuvěřitelné zážitky, jedním z nejlepších je, jak jsme s ním vyděsili tátu, když jsme mu ho s bratrem dali na hlavu, zatímco táta spal. Se pak probudil a když si uvědomil, že má na hlavě potkana.. :D On se jich štítí! :D

15 Nekra Nekra | 22. července 2015 v 17:10 | Reagovat

No jo, to se jim nedivím, že se bojí koček. Nejspíš to píšeš v jiným článku, ale takhle z fleku mne nenapadá, co vede člověka k tomu chovat kočky a potkany zároveň.
Taky mne zarazil nejdřív ten název a čekal jsem, že to bude o potkanech a ne o krysách. A taky jo, je to o potkanech. A to jsou ty fotky tak chytře vybrány, že tam není vidět jediný ocas :p. To si pamatuju ještě ze školy, že krysa má ocas chlupatý a potkan holý (a krysa je trošku menší). Za ta léta se to mohlo změnit, ale nás učili, že krysy nejsou tak častý jako potkani (jsou vzácnější).

Moc jim to sluší a vypadají hrozně roztomile. Tak ať ti ti zakčnění hlodavci vydrží (tím myslím hlavně, aby jim neublížily ty kočky).

16 Karol Dee Karol Dee | E-mail | Web | 22. července 2015 v 17:34 | Reagovat

[15]: Jasně, skutečné krysy se nechovají v zajetí. :) Ale krysy mají údernější zvuk pro název článku. :D Kočky jsou přítele, potkani moji - poté, co jsem si je pořídila, naši se rozhodli, že je vlastně nechtějí a ať se jich zbavím. Bylo to dlouhé rozhodování, jestli nebude lepší jim najít nový domov, ale nakonec jsem příliš velký sobec.

17 Angel Angel | E-mail | Web | 22. července 2015 v 22:30 | Reagovat

Tohle je taková blbá situace, ale myslím si, že je dobře, že sis je nakonec nechala. S kočkama se sice už asi nesžijí, když spolu nejsou odmala, ale třeba se po té dovolené odváží vyjít z klece, když ony nebudou v dohledu.

18 Karol Dee Karol Dee | E-mail | Web | 22. července 2015 v 23:21 | Reagovat

[17]: Jako z klece vylezou, umístila jsem ji na takovou komodu, po které si pobíhají. Dala jsem jim tam žebřík, kdyby chtěli dolů, když mám kočky zavřené, ale sami se zatím bojí. Jinak si je občas vezmu do ložnice nebo ráno pobíhají po kuchyňské lince, když krmíme zvířata, ale to jsou takové chvilkové ake a musím je pořád sledovat. Mám radši, když je můžu pustit do pokoje a něco při tom dělat. :) Budeme na tom prostě dál pracovat. :)

19 endro endro | 23. dubna 2017 v 7:57 | Reagovat

Deratizace nejrůznějších škůdců, od malých potvor, až po ty větší:

http://deratizace-xsi.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama