Elfie se stala nejlépe pasoucím čuvačem v ČR

19. března 2016 v 11:14 | Karol Dee |  Elfie
Na začátku září jsme se s Elfíkem zúčastnily našeho druhého ovčácko-pasteveckého víkendu s čuvači, kde se nás ostatní čuvačáři snažili nalomit, ať s nimi jedeme na první mistrovství slovenských čuvačů v pasení. Upřímně jsem si nemyslela, že bychom skutečně měly šanci vyhrát, navíc se celá akce konala dost daleko od nás - nakonec mě ale přemluvili a tak jsme s Elfíkem vyrazili na konci října přes půl republiky za ovečkami. Jelikož to byla vůbec první událost tohoto druhu u čuvačů - pasení se věnuje jen pár nadšenců a mezi ostatní se to dostává velmi pomalu - tak účast byla dost mizerná. V naší kategorii pokročilejších, tedy těch, kteří už někdy pásli, nás startovalo pět. A Elfie nám (ano, i mně) vytřela zrak.





Trial se nám povedl ze všech nejlépe a tak jsme obsadily první příčku. Nicméně pohár a titul mistra nám nenáleží - z toho důvodu, že nejsem členem klubu, který závod pořádá. Čuvači totiž mají kluby dva - Klub chovatelů a Spolek chovatelů, dvě organizace, které se navzájem škorpí a popichují a tak nějak nedokáží spolupracovat. Nikdy jsem neměla potřebu patřit do obou a hlásit se do Spolku jenom proto, že bych mooožná mohla něco vyhrát (a nebo spíš ne), mi zkrátka přišlo zbytečné. Že bych si teď rvala vlasy se říct nedá, ale jestli pojedeme i příště, už se asi do Spolku přihlásím. :D





Pokud si dobře vzpomínám, při tahání sirek na mě vyšla úplně poslední pozice. To je strategicky výhodné - člověk se může dívat, jak si vedou lidé a psi před ním a která místa budou největší problém. Ovce jsou někdy dost nevyzpytatelná entita - můžou být běhavé, tehdy stačí, aby se pes přiblížil jen trošku blíže nebo se pohnul příliš rychle a dají se na bezhlavý úprk. Někdy jsou však pravý opak, tvrdohlavě stojí a odmítají se pohnout a pes i psovod se můžou na hlavu stavět. Zvlášť psi, kteří nemají takový tlak, nejsou dost divocí, nenahánějí ovcím strach můžou mít v takovém případě problém. A řekla bych, že to bývá problém většiny mírumilovných, pomalých čuvačů. Když je Elfie unavená, taky se vleče za ovcemi jak smrad a to pak někam dojít trvá strašně dlouho. Proto jsem ji nechtěla moc unavovat a co nejdéle jsem ji nechala zavřenou v autě - a výsledek byl, že hned ze startu vystřelila jako z divokých vajec.

Dolů pod text vkládám video, na kterém je zachyceno všechno, o čem mluvím, celý náš trial, i když ne vždycky je vše dobře vidět kvůli členitosti terénu. Před košárem (ohradou) to ještě vypadalo dobře, i když mně už se nervózně klepala kolena. Elfie se tvářila jako hodný, poslušný pes, i po otevření košáru čekala na povel vleže (jojo odložení, to je snad jediný cvik, za který bych dala ruku do ohně).

Jen co jsem jí dala volno, měla jsem chuť na ni zařvat a celé si to zopakovat, protože vletěla mezi ovce jako uragán, doslova je rozstřelila a mně před očima proběhly právě odečtené body. A nadále klesaly, když jsem viděla, jak mě ovce předbíhají, vyděšené divokým psem a už už jsem myslela, že se dají na útěk. Naštěstí jsem zavčasu tu rozvášněnou potvoru popohnala, ona ovce obkroužila (to taky nejsou zrovna plusové body, ale aspoň nám nepláchly, to se téměř rovná diskvalifikaci). Jakmile jsem ji měla na místě, kde měla být, tedy tvořily jsme formaci já-ovce-pes, povely jsem ji zpomalila (taky dobře, že to hulákání nejde na videu slyšet).

Pak mizíme za stromy, což je dobře, aspoň není tak dobře vidět, co mi tam potvora tropila. Celá rozjásaná lítala kolem ovcí, místo aby za nimi klidně šla, čímž je děsila. Snažila jsem se ji zpacifikovat a uklidnit, aby vklidu šla. Chvíli jsem s ní bojovala, volala pomalu a máchala holí, ale pak mě jaksi osvítilo a dala jsem lehni. Taky mě to mohlo napadnout o chviličku dřív, zvlášť, když jsem viděla, co tropili lidi přede mnou. Každopádně jakmile pes ležel, ovce se trochu uklidnily. Tak jsem šla a čekala, kdy už je přestane bavit chodit za člověkem (ovce potřebují hnací sílu - psa, jinak se obvykle začnou pást a máte po ptákách). No, jenže ovce pořád šly a šly. Už jsme se blížily k první těžší překážce (předchozí úkol byl pouze dodržet trasu s jedním lomem), bylo třeba stádo zastavit v ohraničeném prostoru a myslím, že i vytáhnout ovci za nohu ven ze stáda, ale to není na videu vidět.

Pes ležel někde kilometr vzadu a mě se sevřelo hrdlo, protože mi došlo, že ovce se taky zastavit nemusí. Zastavím já a co když ovce budou pokračovat v chůzi? Jestli začnou utíkat, jsem v háji, Elfie je moc daleko na to, aby je stihla chytit. No nic, pomodlila jsem se, zpomalila, zastavila a koukala, co udělají ovce. Byly naštěstí dost zblblé na to, aby nikam neutíkaly a zůstaly stát. Pak jsem přivolala psa - další malý infarkt, když jsem viděla, že letí jako kulový blesk a přísahala bych, že vletí přímo do stáda a začne si hrát na honěnou. Mé hulákání ji sice nezastavilo, ale aspoň zpomalila a udělala další nehezké, ale v tu chvíli docela spásné kolečko kolem ovcí. A šli jsme dál.

Čekalo nás tzv. zapasení - nejspíš nejtěžší cvik. Pes se nechá za určitou hranicí a ovce se odvedou do prostoru, který je vyznačen kolíky. Tady by se měly začít pást a já bych měla opustit prostor, jít si pro psa, u nohy ho odvést na stanovené místo mimo čtverec s ovcemi a čekat na povel rozhočího. Na můj povel, aniž bych vstoupila do prostoru, pes musí přivést ovce. A samozřejmě, během doby zapasení nesmí ovce odejít z čtverce. Takže člověk prostě doufá, že je nenapadne jít někam pryč.

No, moje zblblé ovce chodily za mnou, takže jak můžete vidět, když jsem je odvedla do čtverce, nejen že se nezačaly pást, ale ještě se zdálo, že se mnou klidně čtverec opustí, nehledě na to, že jdu přímo k jejich nepříteli - psu. Tady jsem hrdá na to, jak jsem to zvládla, ukázalo se totiž, že jsem schopná stádo opravdu uhlídat (nemyslete si, že v takových soutěžích jde o psa, 90% úspěchu je páníček a jeho schopnost vyhodnotit a vyřešit situaciú) a taky, že můj pes je výborně ovladatelný. Aniž bych vylezla ze čtverce (to jsem mohla až ve chvíli, kdy jsem věděla jistě, že ovce neutečou), psa jsem přivolala - ale tak, aby on nepřekročil hranici čtverce. Můžete vidět, jak pomalu dávám povel, jak ji pomalu přibližuju, aby se ani pacinkou nedotlka hranice. Zlatíčko šikovné, byla jsem v tu chvíli na ni vážně hrdá. Chůze u nohy byla víc než pofiderní a vystresované ovce ani nenapadlo začít se pást, spíš vypadaly, že každou chvíli utečou, takže jsem byla fakt ráda, když jsem Elfie mohla vyslat, ať je zase přivede.

Zvládla to pěkně, čekal nás slalom (sranda, slalom s grupou ovcí a žádná nesmí jít mimo tyče) a pak už jsem se těšila ke košáru - přemýšlela jsem nad správným zavedením a udělala jsem chybu, která náš výkon prodloužila na dvojnásobek času. Byla jsem upozorněna, že ovce mají tendence utíkat do rohu, ale většinou se tolik těší do košáru, kde mají klid od psů, že jsem přemýšlala jen nad tím. Proto jsem taky Elfie položila před vchod - je třeba otevřít branku a kdyby tam nebyla, mohly by se ovce začít tlačit dovnitř, branka by byla zavřená, ony by začaly divoce pobíhat kolem košáru dokola a nahnat je zpátky by stálo čas, body a námahu.

No, jenže jak vidíte, mým ovcím byl košár ukradený a jakmile spatřily příležitost, daly se na nenápadný útěk. Elfie, která očividně už taky čekala, že bude brzy konec, úplně zaspala, očekávala povely ode mě a ovce nehlídala. Proto když jsem na ni začala asi trochu hystericky volat, vyděšeně vyskočila a asi přemýšlela, co provedla, zatímco ovce už byly v tahu. Dostat je zpátky, když se mačkaly u ohrady, byl problém. Po sérii mých a psových chyb (můžete vidět, že ignoruje, když ji posílám z určité strany a vybírá si svou, to musíme dopilovat), kdy už jsem to začínala vzdávat, se nám přece jen podařilo ty potvory zformovat a odvést od plotu. Aspoň že už jsem měla otevřená vrátka, ušetřili jsme si další problémy a úprkem nahnaly ovečky do košáru.

I když jsem měla pocit, že závěr našeho vystoupení byl fakt strašný, nebyl zase tak strašný. Trvalo to sice dlouho, ale ty chyby, které jsme dělaly, nebyly hodnoceny nijak tragicky - technicky vzato jich ani nebylo tolik, problém byl, že Elfie prostě není dost velká drsňačka, když jde o takové problematické situace. Dost pomohlo, že ovce byly spíše divočejší a ne moc tvrdohlavé. Další týmy měly problémy větší, jejich výkony můžete dohledat na youtube, pokud vás to zajímá. Nakonec jsme tedy vyhrály.



Zdroj fotek použitých v článku: galerie Spolku chovatelů čuvačů
 


Komentáře

1 frisbeedogs frisbeedogs | E-mail | Web | 21. března 2016 v 21:58 | Reagovat

srdečně gratuluji k tak velkému úspěchu :-)

2 Danča Danča | E-mail | Web | 24. března 2016 v 8:06 | Reagovat

Gratuluju k 1.místu, paráda!
Přítel s corgim chce taky zkusit pasení, ale nijak jsme zatím nenašli kde..

3 Karol Dee Karol Dee | 24. března 2016 v 8:22 | Reagovat

[2]: Vygooglit to jde mnohdy špatně, nejlepší je najít někoho v okolí, kdo taky pase. Doporučuju zeptat se nějakého borderkáře, když sám nechodí, tak aspoň zná někoho, kdo jo.

4 Eliška Eliška | E-mail | Web | 24. března 2016 v 11:42 | Reagovat

Jste šikulky! Také gratuluji k 1. místu, zasloužily jste si ho. :)
Pasení jako disciplína se mi líbí. Pes musí být určitě dobře vycvičený, ale přitom je potřeba, aby byl i chytrý a dokázal si se situací poradit i sám. Moc pěkné!

5 Nuxi Nuxi | Web | 26. března 2016 v 3:37 | Reagovat

Moc díky za koment na stránce, ani nevíš jak mi pomohl. Možná si mi ujasnila i něco, co jsem potřebovala. Jinak jste šikovní a gratuluju :) Taky bych ocenila, kdyby můj úžasně líný boxer byl v něčem vyjmečný. Třeba to časem budou ty agility na které poctivě trénujem. Určitě se tu ještě ukážu. :)

6 Karol Dee Karol Dee | Web | 26. března 2016 v 9:30 | Reagovat

[4]: A přesně proto miluju pastevecká plemena :)

[5]: Ono mezi slepými je i jednooký králem, že jo. :D Prorazit v agility se ti asi jen tak nepodaří, je to asi nejpopulárnější psí sport. Navíc jako stvořený pro borderky, které na tom poli s přehledem dominují. Ale boxer je šikovné, pracovité plemeno, takže nějakou šanci určitě má. A u agi není zase tak podstatné všechno vyhrávat, pokud to děláš proto, že to baví psa i tebe. :)

7 Jana Š Jana Š | E-mail | Web | 28. března 2016 v 15:32 | Reagovat

Moc gratuluju

8 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 29. března 2016 v 18:24 | Reagovat

Článek jsem četla již před pár dny, krátce po jeho vydání, ale tvůj komentář na mém blogu mě přinutil se dokopat a jít napsat komentář tobě na oplátku. :D

Jakožto laikovi mi váš výkon na videu (zčásti velice příhodně krytý stromy, jak píšeš) nepřijde vůbec tak hrozný, jak popisuješ. Ale ono to tak bývá, mám takovou zkušenost ze soutěží. I když si člověk myslí, že to zvoral a dopadne špatně, nakonec to tak špatné není, protože ostatní byli prostě ještě horší. :D

9 Karol Dee Karol Dee | Web | 29. března 2016 v 20:08 | Reagovat

[8]: Takže ty nás blogery stále pozoruješ z povzdálí, jo? :P

Mám pocit, že jsem pořád laik, mezi čuvači už to je teda lepší, ale pokud jde o jiná plemena.. navíc se na nás všichni dívají skrz prsty, mnozí jsou přesvědčeni, že u ovcí nemá čuvač co dělat. A hlavně - jak jsem se přesvědčila při pozorování, tak to, co mi přišlo hrozné, bylo hodnoceno mírně a naopak.

10 greenypaw greenypaw | Web | 2. dubna 2016 v 14:29 | Reagovat

Zdravím,
máte neuvěřitelně nádherný blog. Spoustu nápadů na články a že ty články jsou ale úžasné! :D Opravdu moc se mi líbí vaše práce, ať je to desing blogu, záživné psaní, dobrá témata, nebo váš život. Rozhodně vám přeji hodně popularity na blogu a hodně štěstí ve vašem životě. :3

GreenyPaw ;)

11 greenypaw greenypaw | Web | 2. dubna 2016 v 14:39 | Reagovat

Rozhodně Vás hodlám sledovat a snad se mi podaří Vám sem nalákat i další milovníky "žvížátek"... :3

12 Karol Dee Karol Dee | Web | 2. dubna 2016 v 14:47 | Reagovat

[10]: Vždycky mě potěší, když na můj blog zavítá člověk, který má zvířata rád a ještě lepší pocit je, když mu moje články něco dají. :) Člověk pak vidí, že si nepíše jen tak pro sebe a přeci jen to někoho zajímá. :D

13 Magicmax Magicmax | Web | 2. dubna 2016 v 14:58 | Reagovat

[10]: Souhlasím s Greenypawem! Nádherný dess, zajímavá témata, umění psaní...

Ta představa menší komunity oddaných "pasáků" se mi líbí. Jinak to že jste vyhráli ježtě zdůraznuje jak moc oddaní zvířatům jste! Jinak vždycky sem si říkal: "Jak vlastně může být ten pes tak schopnej, že tak ty ovce nažene." Tohle "mistrovské" video ocení možná asi v budoucnu nějaká parta animátorů.

14 greenypaw greenypaw | Web | 2. dubna 2016 v 15:02 | Reagovat

[13]: Já jsem holka, ale to neva. :)

15 Ďábelská Victoria Renkse Ďábelská Victoria Renkse | Web | 5. dubna 2016 v 20:43 | Reagovat

Zajímavý článek :)

16 Ježurka Ježurka | Web | 6. dubna 2016 v 14:35 | Reagovat

Ode mne taky velká gratulace, to si vůbec nedovedu představit, to je ale učení, co? Hlavní je, že jste byli spokojeni.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama