Focení mazlíka v nouzi

12. května 2016 v 19:51 | Karol Dee |  fotky
Pomáhat zvířatům je krásná, nesobecká činnost, která si zaslouží úctu. Tohle snad nemůže nikdo popřít. Že některé organizace na pomoc psům absolutně nevycházejí vstříc žádnému zájemci o adopci je věc druhá. I takové jednání má své opodstatnění, hlavně tedy to, že adoptovaní psi se do útulků často zase vracejí, a tak se zvířecí zachránci snaží vybírat nový domov čím dál tím pečlivěji. Už se stává běžnou praxí, že v roce musí být zvíře vykastrované, doma můžete očekávat kontroly až několikrát za rok a když se kontrolorům něco znelíbí, můžou vám pejska zase zabavit - podle smlouvy, kterou jste podepsali. Některé tyto praktiky a požadavky se mi dost příčí - skoro to podle nich vypadá, že chudák Elfie je zanedbaný pes, a to třeba jen proto, že nesmí do domu. Úplně rozumím tomu, že někdo se takové organizaci vyhne obloukem a radši podpoří množitele, který se na nic neptá, shrábne prachy a vydá štěně. Jenže ne všechny organizace jsou takové. Některé vedou lidé se skromnými finančními prostředky, kteří ani kdyby chtěli, tak není v jejich silách nové majitele terorizovat kontrolami a požadavky. Takovou malou organizací jsou i ostravští Mazlíci v nouzi, založení na dobré vůli a lásce ke zvířatům.




V průběhu měsíců se nám doma nahromadily granule. My už je nespotřebujeme. Kočky přešly na BARF a Elfie, kterou mám u rodičů, konzumuje jen jednu značku granulí (aspoň momentálně). V bytě se nám tedy válel čtrnácti kilový pytel Whiskasů. Zbyl z doby, kdy jsem se přítelem pohádala o tom, že je to nejhorší krmivo na světě a že tím kočky krmit nebude. Nakonec opravdu nekrmil, jsou na mase. Stejně tak na maso přišla se svou fenkou kamarádka, která nám poslala zbytek relativně kvalitního krmiva Brit Care. No a poslední pytel Fitmin jsme s Elfie vybojovaly na mistrovství čuvačů v pasení. Mám teď svaťák, konečně jsme to tedy přestali odkládat (závěrečný impuls obstaral nenažranec Pickwick, který v noci pytel rozkousal a nacpal se, jak nejvíc to šlo) a rozhodli se pro dobrý skutek. Vybrali jsme si právě Mazlíky v nouzi, s jejichž zakladatelkou už jsem dříve byla v kontaktu a vemi dobře vím, že u nich se takové dary opravdu neztratí a budou za ně rádi.




Když už jsme byli na místě, nabídla jsem další formu pomoci, která mě napadla. Jednak samozřejmě vyvenčení kohokoliv, koho zrovna mají Mazlíci "na skladě", ale také pořízení fotek. Fotky jsou dnes podle mě základem adopce. Kdo dneska objíždí útulky a dívá se na psy osobně? Téměř nikdo. Všichni se nejdříve podívají na webové stránky, jestli na ně nevykoukne jejich osudová láska. Hezká, roztomilá fotka s dostatkem informací může psovi zajistit nový domov. A tak jsem vyfasovala kříženku, která má podle mého názoru dokonale trefné jméno - Dášeňka. Už jednou byla v útulku, novému majiteli však po čase utekla. Našel se, ale už o ni nejeví zájem. Dášeňka, tříletá vořešice, proto vyhlíží nový domov, tentokrát snad už navždy. Mazlíkům v podstatě jen zabírá místo - z ničeho se neléčí, nemá žádné problémové chování. Je to fajn pes, veselá, hravá, přítulná, chytrá. Fotit ji nebyl žádný problém.







Byla moc ráda za pozornost, kterou jí věnujeme, hned si lehala na záda a nechala se drbat na bříšku. Dostat ji do hezkého lehu byla výzva, která se nakonec podařila. Vtip byl v tom, že mně po chvíli snažení lehla, přítelovi ale ne. Nakonec jsme si vyměnili role a chvíli fotil on. Samozřejmě ho foťák trochu zlobil (mám jeden z nejlevnějších objektivů na trhu a rád ostří úplně jinam, než člověk chce). Nezbývalo než si doma při prohlížení fotek pobrečet, kolik nadějných kompozic se nepovedlo, a vybrat těch pár, které byly ostré. Jinak ráda dává packy, sedí pěkně a na závěr jsme ji trochu rozdivočili. Energie má dost.











Tento voříšek je dokonalý "obyčejný" pes. Učenlivá, nekonfliktní ke psům, mazlivá a hravá. Aktivní, ale ne zase moc. Na vodítku chodí lépe než většina psů, které znám. Pokud si stále myslíte, že adopce psa není nic pro vás a že si radši pořídíte štěňátko, které si sami vychováte, vězte, že existují psi jako Dášeňka. Bezproblémoví, snadno ovladatelní, jen bohužel už ne v tom nejroztomilejším štěněcím věku. A že si je nemůžete vychovávat úplně odmalička? No, u většiny lidí je to spíš dobře - aspoň není moc věcí, které by mohli pokazit. Cílem každé výchovy je totiž pes jako tento - bezproblémový mazlík.
 


Komentáře

1 Eliška Eliška | Web | 12. května 2016 v 20:07 | Reagovat

Moc pěkný článek. Já sama chodím pomáhat s venčením do útulku ve městě, kde bydlím, takže si tvůj výlet docela umím představit. Také občas koupíme a darujeme nějakou tu masovou konzervu. Podle mě je to velmi záslužná  činnost. Naprosto s tebou souhlasím ve věci těch fotek. Z vycházek jich mám doma také spoustu pěkných a hodlám je nabídnout k publikování. Stejně jako spousta jiných lidí jsem měla i já předsudky ohledně zlozvyků, nevychovanosti a fóbií psů z útulku, ale za velmi krátkou dobu jsem byla přesvědčena o tom, že to určitě není vždycky pravda. Poznala jsem několik pejsků podobných Dášeňce, u kterých by stačilo pár měsíců důsledné výchovy a víc by si člověk nemohl přát. Doufám, že  se najde co nejvíc lidí, kteří to pochopí, a dají útulkáčkům druhou šanci.

2 El El | 12. května 2016 v 20:52 | Reagovat

[1]: Do háje, kdo to je? :D. Eliška je tady jen jedna :D.

Já jsem se jednou účastnila focen kalendáře s útulkovými pejsky a musím říct, že to byla jedna z nejlepších zkušeností v mém živote. Bylo to téměř celodenní focení, kdy jste jednoho psa aranžovali nejméně hodinu, ale výsledek stál za to a kalendáříky šly na odbyt :-). Jinak určitě skvělá pomoc, kdo ví, třeba si to přečte někdo, kdo hledá nového psího parťáka, jako je Dášenka... ;-)

3 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 12. května 2016 v 22:31 | Reagovat

Tak ta je opravdu bezvadná. Být v čase tak o pět let dopředu, jedu pro ní. Tohle má být na úvodní stránce blogu ve výběru! :-)

4 Péťa Péťa | Web | 12. května 2016 v 22:41 | Reagovat

Fotit zvířata je neuvěřitelně obtížné, jak jsem si sama zkusila, ale ty jsi to zvládla skvěle :) fotky jsou krásné, rozzářené a plné energie. A pejsek je také super. Trochu mi připomíná našeho pudlouše, byť je jinak zbarvený, protože mu taky někdy nejsou vidět na fotkách oči :)

5 Karol Dee Karol Dee | E-mail | Web | 12. května 2016 v 22:52 | Reagovat

[1]: Můj nejbližší útulek o venčení nestál. Teď už na takovou výpomoc nemám moc čas, takže pouze takto příležitostně. :)

[2]: Takovou zkušenost ti fakt závidím. Jak ses k tomu nachomýtla?

[3]: No, takové věci se na titulku příliš nedávají. Ale někdy se zadaří! Už jsem tam pár pěkných osvětových článků viděla.

[4]: Já nefotím skoro nic jiného :P Psi jsou ještě v pohodě, zvlášť takoví (i bez pamlsku jsme zvládli sedni a lehni, pac) jako Dáša. Fotit kočky, to je jiná! :D

6 Jana Jana | E-mail | Web | 13. května 2016 v 5:51 | Reagovat

[3]: Tak tak, místo pojednání o tom, že je dobře, že fotbalisti berou tolik pněz ---

7 Fredy Fredy | Web | 13. května 2016 v 11:44 | Reagovat

nádherný :-)

8 Leník Leník | Web | 17. května 2016 v 14:21 | Reagovat

Je to moc pěkná věc, zajít do útulku a vyvenčit pejska :3.
Ke zvířatům mám odmalička velmi kladný vztah. Jezdím na koních, doma máme králíka, měli jsme křečky, strýc má farmu...

O Velikonocích 2014 (když byl sníh) se k nám přitoulal pes. Furt byl u našich dveří. Druhý den jsme zavolali policii (doma jsme si ho nechat nemohli, nemáme plot). Chodili jsme se za ním dívat. Nakonec se majitel našel a o několik měsíců později nám volal, že má štěňátka :3 :)!

9 Karol Dee Karol Dee | Web | 17. května 2016 v 14:32 | Reagovat

[8]: Promiň, ale při větě "má štěňátka" já rozhodně nejásám. Dost pochybuju, že by se jednalo o oficiální chov, jen další množení voříšků a bezpapíráků. A to já rozhodně nepodporuji.

10 Leník Leník | Web | 17. května 2016 v 21:03 | Reagovat

[9]: Chápu tě. Není to náš pes a opravdu nevím, jestli ji připouštěli záměrně...

11 Karol Dee Karol Dee | E-mail | Web | 17. května 2016 v 21:45 | Reagovat

[10]: I kdyby to byl omyl, je to řešitelná situace. Kastraci lze provést dokonce i po nakrytí, když už si ty psy nedovedou ohlídat. Přesně takoví lidé totiž plní útulky voříšky jako třeba Dášeňka - a ještě se tím chlubí. Pejsci pak samozřejmě končí na ulici a v útulcích. Zkrátka je mi z takových příběhů smutno.

12 Ellí Ellí | Web | 21. května 2016 v 15:48 | Reagovat

Krásný článek, Dášenka vypadá skutečně sympaticky :).
Adopce pejska z útulku mě vždy hrozně lákala, ale bohužel ostatní členové rodiny nejsou tak úplně pro a taky se bojím, že bych pro svůj nabitý program nemohla věnovat pejskovi dostatek času a nechci být jen další z těch, kteří si nadšeně pořídí psa a po pár měsících končí právě zpátky v útulku...
Hodně se mi ale zalíbil ten nápad s venčením útulkáčků :). Mohla bych se podívat po útulcích v okolí, jestli mají o podobnou výpomoc zájem, díky za inspiraci :).

13 Leník Leník | Web | 23. května 2016 v 13:04 | Reagovat

[11]: Ano, opravdu nejsem té feny majitelka. Vůbec jsem nevěděla, že čeká štěňátka. Také je mi MOC líto opuštěných pejsků :(. Lidi by měli prvně vše připravit  a popřemýšlet, když ho chtějí mít, aby nikdy netruchlil.

14 Eliška Eliška | 23. května 2016 v 21:15 | Reagovat

[5]: Pozvala nás tam cvičitelka psů, ke které jsme chodili na cvičák. Říkala, že se můžeme přijít podívat nebo i pomoc, tak jsme šli ;-).

15 Kitty Kitty | E-mail | Web | 2. června 2016 v 7:43 | Reagovat

Perfektní řešení. Tak i tak, i darování krmiva. Je to tak, fotky přibližují. Nakonec si ale člověk vybere v útulku. Jako my. Chtěli jsme - fenku, malou, krátkosrstou, mladou... a máme labradorku, středňačku, měla jeden rok, moc nelíná... teď má pět roků, narozeniny jako já, aby se to líp pamatovalo. Do útulku se dostala opečovaná, dobře vedená i krmená. Prostě majitelům utekla. I my jsme si ji museli "vyhlídat" a připoutat k sobě.
Ale vybrala si nás tam.
Vaše focení jí určitě najde nový domov, děkuju i za ni

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama