Leden 2017

Napiš to znovu: Může pes do postele?

28. ledna 2017 v 18:27 | Karol Dee |  Úvahy
Znáte ten pocit, když narazíte na svůj starý článek a bijete se do hlavy, co jste to tehdy byli za pitomce? Články sem píšu od svých dvanácti let, takže si určitě dovedete představit, jaké skvosty tento blog uchovává. Největší koniny průběžně mažu, tedy hned poté, co se mi podaří vyhrabat z hluboké a temné jámy studu, kam se propadám po objevení všelijakých perel. Jsou však i články, které člověka přivedou k zamyšlení a troše sebereflexe. Jeden takový článek jsem se dnes rozhodla napsat znova. Dovedu si představit, že bych tím mohla inspirovat i další blogery, ostatně nápadů na články není nikdy dost. :)

Téma, kterému se dnes budu věnovat, je přítomnost psiska v posteli. Původní článek nesl název Může pes do postele? a krátce a výstižně shrnoval můj tehdejší názor, že ne, nehodí se to. Jestli si ho chcete přečíst, vskutku to moc času nezabere. Jestli se vám nechce, nevadí, shrnu vám to. V článku poukazuji v podstatě na to, že pes by měl mít stanovené hranice a nemělo by se mu ve všem ustupovat, což se týká především psů malých. Pak tam jsou poznámky v tom smyslu, že malí prckové bývají hříšně nevychovaní a že se zapomíná, že pes je stále ještě šelma. Článek jsem publikovala před více jak čtyřmi lety (ve věku patnácti let) a za tu dobu se mé názory změnily v mnohém. Rovněž mě překvapuje, jak krátký článek jsem byla schopná publikovat. :D Jak to tedy je? Má význam psím kukadlům konstatně odolávat a posílat přísavku do jeho pelechu nebo se jedná o přežitek zatvrzelých kynologů staré školy?


Pohádka pro ty, kteří si ještě nepořídili zvíře

7. ledna 2017 v 16:08 | Karol Dee
Jakmile si člověk něco umane, jako by nebylo možné jeho rozhodnutí změnit. Jako by si v tu chvíli zacpal uši a neslyšel ani jeden rozumný argument. Nechce slyšet, že to, co chce udělat, je hloupé. Mluvím o pořízení zvířete. Jestli si říkáte, že to se vás netýká, tak jste přesně člověk, který by si tento článek měl přečíst. Vám to totiž bude dávat smysl, zatímco těm, kdo už se rozhodli, se smysly zcela zatemnily. A až vás jednou váš partner, vaše dítě nebo kdokoliv jiný bude prosit, ať si pořídite psa, vzpomenete si na tuto pohádku a budete vědět, jakou cestu si zvolit.

Než začneme s povídáním pohádky, představte si následující situaci. Byli jste přemluveni (nebo jste se sami rozhodli) pořídit si psa. Nemáte žádné velké nároky, ale vždycky se vám líbili jorkšíři. Dobře. Zadáte do vyhledávače "štěně jorkšíra". A vyskočí na vás dvě velmi podobné nabídky. Dvě stejně roztomilá štěňata, jediný rozdíl je v tom, že jedno stojí 5000 a druhé 10000. A ještě něco - jedno je "s PP" a druhé "bez PP". Drtivá většina lidí si řekne - nebudu přece dávat tolik peněz za psa a vezme toho levnějšího. Velká chyba.