Pohádka pro ty, kteří si ještě nepořídili zvíře

7. ledna 2017 v 16:08 | Karol Dee
Jakmile si člověk něco umane, jako by nebylo možné jeho rozhodnutí změnit. Jako by si v tu chvíli zacpal uši a neslyšel ani jeden rozumný argument. Nechce slyšet, že to, co chce udělat, je hloupé. Mluvím o pořízení zvířete. Jestli si říkáte, že to se vás netýká, tak jste přesně člověk, který by si tento článek měl přečíst. Vám to totiž bude dávat smysl, zatímco těm, kdo už se rozhodli, se smysly zcela zatemnily. A až vás jednou váš partner, vaše dítě nebo kdokoliv jiný bude prosit, ať si pořídite psa, vzpomenete si na tuto pohádku a budete vědět, jakou cestu si zvolit.

Než začneme s povídáním pohádky, představte si následující situaci. Byli jste přemluveni (nebo jste se sami rozhodli) pořídit si psa. Nemáte žádné velké nároky, ale vždycky se vám líbili jorkšíři. Dobře. Zadáte do vyhledávače "štěně jorkšíra". A vyskočí na vás dvě velmi podobné nabídky. Dvě stejně roztomilá štěňata, jediný rozdíl je v tom, že jedno stojí 5000 a druhé 10000. A ještě něco - jedno je "s PP" a druhé "bez PP". Drtivá většina lidí si řekne - nebudu přece dávat tolik peněz za psa a vezme toho levnějšího. Velká chyba.





Naše pohádka začíná dávno předtím, než jste se, děti, narodily. Vrátíme se kamsi do pravěku, kde se lidi ještě dorozumívali jakými si "hu, hu" a báli se ohně. Říká se, že v tu dobu začala spolupráce člověka a vlka. Vlk měl spoustu vlastností, které se pravěkému člověku hodily - dokázal skvěle vyčenichat kořist a když byl blízko jeskyně, netroufla si tam jiná nebezpečná zvířata. A když už se něco přiblížilo, dokázal udělat patřičný rámus. Vlkovi se ovšem poblíž lidí taky líbilo - každou chvíli dostal na okousání nějakou kost, třeba i z obrovských zvířat, které by sám nikdy neulovil, ale člověk je dovedl chytit do pastí.


Spolupráce mezi psem a člověkem se vyplácela oběma stranám. Vlk měl čím dál menší potřebu sám lovit, když mu jídlo dával člověk. Stačilo třeba kořist jen vyčenichat a člověk už zbytek zařídil. A člověk zase nikdy neměl tak dobrý čich jako vlk. Někteří vlci zase dokázali výborně dělat hluk, když se přiblížil někdo cizí k majetku člověka. A tak byl vlk čím dál méně vlkem a čím dál více psem. Naučili se vydávat širší spektrum zvuků, aby jim člověk rozumněl, třeba štěkání a kňučení. Taky zjistili, že je super se mazlit. Stali se člověku i kamarády. Přesto byly pořád mimořádně ceněné jejich vlastnosti při lovu kořisti a obraně majetku - někteří psi v tom vynikali líp než jiní a tak se postupně od sebe začali odlišovat. Na světě byla první "plemena" - pes hlídací a lovecký. Postupně se přidávaly další, odvozené funkce, až vznikla plemena ovčácká, pastevecká, pracovní či společenská. A lišila se od sebe čím dál víc.




Milé děti, je třeba mít na paměti, že i když se pejsci jeden druhému moc nepodobají, mají z velké části společný původ. To znamená, že u základu každého plemene stálo jen pár pejsků a z nich se vytvořilo celé plemeno, které má dneska stovky, tisíce i více reprezentantů! Jak se tak pejskové šlechtili, začaly se objevovat jisté nepříjemnosti. Někteří pejsci byli nemocní a když měli štěňátka, byla nemocná i ta. Ošklivá štěňátka se rodila, když měli miminka například bratr a sestra. Tomu se, milé děti, říká incest. Důsledky incestu byly hrozné. Takže chovatelé stáli před důležitou otázkou - jak poznám, že pes a fena nejsou příbuzní? No a nakonec to vymysleli. Tak vznikl průkaz původu.

Každé štěňátko, které se narodilo, dostalo papír a v něm bylo napsané, kdo byli jeho rodiče, rodiče rodičů a tak dále. Zkrátka jeho původ, aby už se nestávalo, že si chovatelé nebudou jistí, jak to s těmi příbuzenskými vztahy vlastně je. Když už byl průkaz původu, bylo snadné zavést testovaný chov. To znamená, že každý pejsek, který chtěl mít štěňátka, musel jít k panu doktorovi, aby bylo jasné, že je zdravý a nemohl tak přivádět na svět nemocná štěňátka. To by totiž plemeni moc neprospělo. A jelikož už lidi neměli nároky jenom co se týče schopností, ale i vzhledu, začali lidé se svými pejsky chodit na výstavy. To aby bylo jasné, že pejsek opravdu vypadá tak, jak má. Ale to je spíš taková kratochvíle pro ty, které to baví. Aby mohl mít pejsek štěňátka, tak ale nejdřív musí na uchovnění. To když je dost starý, tak se na něj podívají, jestli vypadá tak, jak má (například že jorkšír nemá puntíky jako dalmatin, to by asi nebylo dobré) a také zkontrolují výsledky od doktora. Pokud je všechno v pořádku, tak může mít štěňátka. A všechna taková štěňátka dostanou průkaz původu!

No jo, jenže některá štěňátka průkaz původu nemají. Tak kde je chyba?
Je možné, že majiteli se nechtělo a svého pejska prostě nevzal na to uchovnění. Jenže takhle nevíme, jestli nemá nějakou nemoc, protože když je majitel líný dovézt pejska na uchovnění, tak sotva se mu chce lítat po doktorech a dělat potřebná vyšetření. Nebo se možná bojí, že by jeho psa do chovu nepustili. A to asi není dobré, když se majitel stydí svého psa ukázat rozhodčímu a ostatním chovatelům, nebo když neukáže jeho zdravotní výsledky, tady je asi něco špatně...
Druhá, horší možnost je, že se pejsek na uchovnění dostavil, jenže...jenže neprošel. Něco s ním je velmi špatně. Může mít špatné zdravotní výsledky, nebo se nechová správně (například je agresivní, což mimochodem může být dědičné).

Tak takto vznikne pes bez PP, ale...co štěně? Jak to, že se bez PP narodí štěně? To je jednoduché, majitel neuchovněného psa se prostě rozhodl, že chce štěňátka, a vykašlal se na to, že to může kvůli zdraví dopadnout špatně. No a našel si fenečku, která PP taky nemá, to je přece super, aspoň jsou si podobní. Jenže. Jak může vědět, že pes a fena nejsou příbuzní? Nemůže. A zpravidla ani nechce, nezjišťuje to. Nezajímá ho to. A tady, milé děti, nastává ten průšvih. Víte, ti chovatelé trochu rozumí tomu, co dělají, a proto průkaz původu zavedli. Vědí, že si člověk nemůže hrát na Boha bez znalostí genetiky a evolučních zákonitostí. Vědí, že když chceme něco šlechtit, musíme mít kontrolu a znalosti. Ve chvíli, kdy se rozbíhá chov psů bez průkazu původu, tuto kontrolu absolutně ztrácíme. Už nepoznáme nic. Nezjistíme, jestli dědeček nebyl jezevčík. Nevíme ani, že babička naší fenečky umřela ve čtyřech letech, jen co porodila maminku naší fenečky, a nikdy nezjistíme, že maminka naší fenečky rovněž zemřela krátce po tom, co porodila. A netušíme, že naši fenečku čeká smrt za pár let taky, protože v sobě nese dědičnou nemoc, která se projeví až po určité době. A klidně ji třeba necháme nakrýt, aniž bychom tyto věci zjišťovali...

Milé děti, pokud si přejete pejska, řekněte rodičům, že nechcete žádné plemeno bez průkazu původu, protože nehodláte podporovat tento byznys, který je v rukách lidí, které absolutně nezajímá zdraví štěňat, natož jejich spokojenost. Jestli chcete ušetřit, běžte si do útulku pro nějakého voříška. Ti samozřejmě průkaz původu nemají, ale oni ho nepotřebují, protože do jejich původu nezasahoval člověk a nedocházelo k umělému šlechtění. Nekumulovaly se tedy dědičné nemoci, nedocházelo k incestu, protože voříšků je tolik a jsou tak namixovaní, že je něco takového velmi nepravděpodobné. Ale jsou to skvělí pejsci, každý je jiný, ale každý vám bude skvělým kamarádem, i když na sobě nemá nálepku "jorkšír", ale kříženec. Nikdy nepochopím, proč lidi dřív googlí toho jorkšíra, než se vůbec zamyslí nad tím, že chtějí jenom kamaráda a že vůbec nemusí být čistokrevný. Zvlášť, když pak sami tvrdí, že chtěli jenom kamaráda.




Na konec řidávám fotku Merlina. Jeho příběh patří mezi těch pár úsměvných.
Staršímu páru zemřel kocour, jejich dlouholetý parťák, a oni se rozhodli udělat změnu a pořídit si psa.
Nějak se dozvěděli o rase havanský psík, což je malé společenské plemeno. U štěněte samozřejmě nepoznali nic.
Zaplatili několik tisíc paní chovatelce a chvíli se ze štěňátka radovali, dokud nezačlo dorůstat prapodivných tvarů.
Chovatelce volali, že něco není v pořádku. Práskla jim telefonem a už o ní neslyšeli.
Z Merlina se vyklubal voříšek jak lusk, ale majitelé zjistili, že jim to vlastně vůbec nevadí.
Merlina můžete potkat na voříškidádách, kde vyhrává první místa. Ale do havanského psíka má na míle daleko...
Pokud náhodou nevíte, jak havanský psík vypadá, rozklikněte si odkaz na Pesweb. Sranda, co?

Závěrem. Psi, tedy správně plemena bez PP jsou časované genetické bomby. Už čistokrevné linie jsou přešlechtěné a to se hlídají, jakmile kontrola zmizí, pravděpodobnost problémů exponenciálně vzrůstá. Přičtěte k tomu nezájem množitelů a nekorektní jednání za vidinou zisku a riskujete katastrofu - jakou popisuje jistá paní v příspěvku na facebooku, který mi dnes vyskočil na zdi a přiměl mě napsat tento článek. Jistě, můžete mít psa bez PP s perfektním zdravím. Máte štěstí, gratuluju. Uvědomte si ale, že jste svým nákupem přispěli svou troškou do mlýna nechutného byznysu, který se kolem psů točí.
 


Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 7. ledna 2017 v 16:43 | Reagovat

Já,já žádný zvíře nemám a nechci. Občas hlídám Prvorozenému voříška z útulku...a ten byl zadarmo, ale je za všechny prachy..:-)
Merlin je hezký, příště rovnou do útulku.

2 Ježurka Ježurka | Web | 7. ledna 2017 v 16:52 | Reagovat

Pejska nemám ani už mít nebudu, ale má dcera jokšírku. Prví bylo 10,5 roku, když odešla do psího nebe. Byla hodná, chytrá, poslušná, bez PP za 6 tisíc. Dcera se s tím nemohla smířit, měla ji moc ráda, tak ji vnučka přemluvila a mají další štěňátko jorkšírku. S PP za 12 tisíc. Je to čert, ale príma. Tak snad vydrží déle, ale kdoví?

3 Karol Dee Karol Dee | Web | 7. ledna 2017 v 16:56 | Reagovat

[2]: Ah, no vidíš, to jsem tam zapomněla zdůraznit. Sakra, vždycky na něco zapomenu.

Genetika je svinďura. Všechno to špatné se může projevit a nemusí, naopak pes bez PP může být zdravý, zatímco ten s PP není. Když se na to člověk dívá z populačního hlediska, tak teprve tehdy je rozdíl znát. V kontextu všech jedinců a pravděpodobnosti. Ale právě proto je třeba to lidem vysvětloval - kdyby každý pes bez PP během chvilky onemocněl, lidi by to pochopili velmi záhy.

4 signoraa signoraa | Web | 7. ledna 2017 v 23:09 | Reagovat

Mým životem mě provázelo několik psů a i koček. Plánovala jsem si, že k odchodu do důchodu si pořídím jorkšíra. Plánovala jsem to dlouho před tím. Pak se narodila první vnučka, rok a půl po ní druhá, pak vnouček. A mně došlo, že budu-li se chtít věnovat pejskovi a vychovat ho, aby z něj něco bylo, nebudu mít dostatek času na to, abych pendlovala mezi třemi pražskými čtvtěmi a věnovala se těm malým zázrakům, které přišly na svět. V důchodu jsem pátým rokem, bez pejska a už to tak zůstane.

5 Slečna El Slečna El | 8. ledna 2017 v 9:47 | Reagovat

Naše chovná historie je docela jednoduchá: kříženec německého ovčáka a labradora od sousedů, ten největší dobrák, mimochodem, a po něm labrador s PP - opět od sousedů (to je tak, když máte CHS naproti :D). Já musím říct, že mé osobní plány do budoucna tak nějak zahrnovaly, že bych si chtěla pořídit českého strakatého psa (s PP samozřejmě), se kterým bych se mohla více věnovat výstavám, ale poslední dobou mě více, než úspěch, láká spíše pořízení nějakého toho křížence z útulku. I tak je to ale těžké rozhodnutí: můj sen mít to úžasné plemeno, které je z nějakého důvodu skoro neznámé, nebo si pořídit prostě kamaráda, který to potřebuje?

6 Karol Dee Karol Dee | Web | 8. ledna 2017 v 10:24 | Reagovat

[5]: Vyřeš to jako já, chci mít psy dva :D Jednoho na uspokojení mých chovatelských choutek (a taky se ti otevřou brány do všech sportů, ne každý je pro pejsky bez modré krve) a pak nějakého pořádného vořešího smetáka :3

7 Baryn Baryn | Web | 10. ledna 2017 v 0:35 | Reagovat

Já mám čičinku jednu nalezenou z ulice a druhou od známé,tohle jsem nikdy neřešila... Popravdě bych za kočku ais nikdy nezaplatila, když vím, že jej ich všude hafo a útulky praskají ve švech. Nevím, co ty lidi furt vede k tomu, aby podporovali množírny... Však jetsli opravdu chtějí nějaké plemeno, tak si o něm nejspíš něco zjistí a pak přijdou nato, že množírnu ais fakt ne-e. Nbeo se mýlím? No nedokážu si představit, že by někdo platil takové prachy za směsku z množírny radší, než aby přispěl útulku daleko menší částkou. Ach jo...
A já vím, že ty píšeš o psech a já to vztahuji na kočky (protože jsou mi zkrátka bližší), ale ta prblematika je stejná.
Je fajn, že se objevuje stále víc a více blogerů, kteří toto chtějí vtlouct lidem do hlav a nějak je infomrovat o tom, co je a co není správné. :)

8 Karol Dee Karol Dee | Web | 10. ledna 2017 v 9:16 | Reagovat

[7]: U koček je to boužel totéž v bledě modrém, akorát to zatím nedošlo tak daleko.
Co k tomu ty lidi vede... velkou část ani nenapadne, že by něco mohlo být špatně, prostě vezmou tu levnější variantu s tím, že ta dražší je pro nějaké lidi, co hodí po výstavách a tomu oni nerozumí. Že by si pořídili křížence, to je asi pod jejich úroveň nebo nevím. A pak je tu ta druhá skupina, ta, která ví nebo tuší, že je v tom nějaký zádrhel, ale stejně si nic vysvětlit nenechají.
Takže ti děkuji za pozitivní ohlas a taky za to, že patříš mezi ty uvědomělé. :)

9 Alexandra Alexandra | Web | 11. ledna 2017 v 15:51 | Reagovat

veľmi vešľmi pekny članok! najlepši pes akeho som v živote mala a stretla bol "pouličný" :) nič proti papierakom ale myslim že dat šancu utulkačovi je nadherne , navyše tie zvieratka su velmo vdačné potom :)
inak dakujem za komentar u mna na blogu - je fajn vidiet že nie som sama kto sa flaka cez skuškove :D najma no..zajtra mam skušku z matiky a ja čitam blogy, to je už fakt pruser :D
haflingoš žiaľ nie je môj, len mam tu skvelu možnost si na nom občas vyrazit..ale aj to je lepšie ako nič, dava to mojim dnom vačši zmysel:)

10 Zlatohřívá Zlatohřívá | Web | 17. ledna 2017 v 9:41 | Reagovat

Nesnáším tohle podporování. Přeci si taky nekupuju jen tak boty, protože jsou in a levné, ale taky aby seděli a něco vydrželi ne, podobné je to se zvířaty, je důležitý věnovat výběru dost času, aby pejsek/kočička neonemocněli, neměli v háji genetiku ... a navíc tímhle akorát ty zmije podporují -_-
Skvělý článek! :)

11 Alča Alča | Web | 13. února 2017 v 13:13 | Reagovat

Dokud v PP chovu nebudou povinné genetické testy u všech plemem, jdou do háje se zdravím stejně jako bez PP psi. To je bohužel realita dnešní doby - chovatelé přesvědčují mnohdy sami sebe navzájem, že stačí klinická vyšetření a tradáááá honem na sběr titulů šampiónů! :-) aby se měli s čím pochlubit. Mnohdy je chovatel to samé co množitel, jen ten pes má ty papíry navíc. V chovu s PP je třeba umět sakra dobře vybírat :-( Mluvím z vlastních zkušeností.

12 Karol Dee Karol Dee | Web | 13. února 2017 v 18:26 | Reagovat

[11]: Ony ani ty genetické testy nespasí všechno. Ale je to další krok. Někteří chovatelé jsou bohužel strašná prasata - obchází pravidla, podvádějí, vědí o nemoci psa a stejně nechají nakrýt... no hnus.

13 Blanch Blanch | Web | 6. března 2017 v 0:22 | Reagovat

Proboha, pod tenhle článek bych se podepsala krví.
Už pár let bojuju proti množitelům(a ať se to těm lidem líbí nebo ne, množitel je každý člověk, který si myslí, že každá fena by měla mít za život štěňata. Každý, který nemá PP, nejen ti chudáčci v klecích kdesi ve sklepě).

Pak nemají být útulky přecpané, dočasky nestíhat a každým rokem je týraných čím dál více zvířat. Nejsou peníze, dotace, stát to ignoruje.

A lidi prostě nechtějí chápat a naivně argumentují tím, že přece svého psa nechtějí vodit na výstavy, místo aby si zjistili, o čem ten průkaz vlastně je. Že je to něco jako lékařská karta. Důkaz, že je pes v pořádku, důkaz, že má správnou povahu, že je zdravý.

Angažuju se v jednom spolku pro ochranu zvířat, odkud mám svého adoptovaného bígla, kterého čtyři majitelé nechali napospas a ten poslední ho uvázal v lese u stromu bez vody, volnosti, daleko... A vidím tyhle prasárny denně. Na FB se snažím denně spasit nějaké naivní kupce, kteří do toho nevidí, denně procházím hádkami o tom, jak si nevážím psů bez PP(což není pravda, miluju zvířata jakákoliv, ale množení je prostě hnus, velebnosti). Je to boj s věrnými mlýny. A lidi to prostě nechtějí vědět. Ne oříšci opravdu nejsou od přírody odolnější a zdravější. Kde má člověk tu jistotu, že nezdědil třeba srdeční vadu po předcích?
To, že se dožívají někteří delšího věku a jsou zdraví, je víceméně prostě náhoda.

A pro naivce, většina chovatelů dělá genetické testy svým psům(zejména těm, kteří se chystají být nakryti, fence i psovi, jde o jejich geny). A zároveň dávají smlouvy, při kterých si své psy berou zpět, pokud nesplní kupec podmínky(nebo se ho po čase musí z mně nepochopitelného důvodu zbavit), stejně tak je čipují a vybírají si, komu štěně dají. Prostě tohle všechno je dávno ošéfované. A pes, který nesplní genetické testy, nedostane PP, musí projít prohlídkou a jen podle toho se uchovňují.
Natrefit na takového, který to obchází, je velká výjimka a na takové se rychle přijde a spolek chovatelů se rychle postará o jeho vyřazení, protože to je i jejich vizitka.

14 Blanch Blanch | Web | 6. března 2017 v 0:31 | Reagovat

Důležité je zjistit si o chovatelích veškeré info a nevzít první štěně, které padne do oka. I takové výjimky mohou být, ale i tak je stále částečná vina na majiteli psa, že si nezjistil o chovateli více, většina chovatelů je po internetu známá a má recenze a vše se dá nějak dohledat.

15 Karol Dee Karol Dee | Web | 9. března 2017 v 13:32 | Reagovat

[13]: Děkuji za pozitivní ohlas k článku. :) Škoda, že si ho zase přečetl někdo, komu nepřinesl nic moc nového. Ale pořád tajně doufám, že někomu třeba oči otevře.

Myslím, že snad už každé plemeno má nějaké povinné testy na dědičné nemoci, na které je zatížené. Toto jsi myslela těmi testy? Protože genetické testy, skenování DNA nebo co to vlastně je, mají povinné pokud vím jen hovawarti. Zahrnuje to DNA databázi jedinců, což je šikovné a brání to podvodníkům. Těch je bohužel i mezi chovateli celkem dost. :/

16 Blanch Blanch | Web | 9. března 2017 v 19:45 | Reagovat

[15]: Já v to doufám už pár let, že se něco změní a místo toho sleduji, jak se situace akorát zhoršuje :(

Já asi znám jen ty správné chovatele, a není jich málo, kteří proti těmhle podvodníkům taky bojují a angažují se právě ve spolcích na ochranu zvířat a dělají dočasky.
Ty, které znám, dělají komplexní testy, nejen ty, které jsou povinné pro dané plemeno. Dost si zakládají na tom, aby jejich jméno nebo ničím poskvrněno a aby bylo vše v pořádku, protože je to i jejich koníček a ta zvířata milují.

Fakt jsem se za svůj život(a nejsem nejmladší) ještě nesetkala s chovatelem podvodníkem, jako vyloženě takovým, kdo má dlouhodobou chovku s historií.
Ne takový, co o něm nikdo nikdy neslyšel a má první/druhý vrh(nebo několik naráz) a za "chovatele" se vydává, protože má v celé směčce opravdu dva papírové psy. S takovou množitelkou byla zrovna nedávno obrovská kauza v Opavě, kde nechala mezi sebou nakrýt několik psů různých druhů a bylo z toho 24 psů. Bezostyšně je prodávala jako papíráky(u štěněte to poznat není). Ale to nebyla chovatelka, to byla hyena, co nyní sedí ve vězení za podvody.

17 Blanch Blanch | Web | 9. března 2017 v 19:47 | Reagovat

A 24 psů různého věku teď hledá domovy a žilo v příšerných podmínkách.

18 Karol Dee Karol Dee | Web | 10. března 2017 v 12:44 | Reagovat

[16]: Jop, ty kauzy taky sleduju. Nic pěkného. Nicméně znám třeba chovatelku, která rovněž nechávala dělat nepovinné testy a pak zatajila negativní nález a klidně kryla. Další případ, kdy se míchali jedinci, falšovali otcové vrhu, krylo se více psy... V menších komunitách se to rychle proflákne.

19 Canny Luppy Canny Luppy | 11. března 2017 v 2:35 | Reagovat

Ano, souhlasím s tím, že v útulcích je přecpáno nechtěnými psy, ale obávám se, že pouhý zákaz rození psů bez pp to nespraví, jelikož v dnešní době, kdy není nouze o bulvární články typu Hrůza!Pes z útulku utrhl majitelce kus tváře! asi opravdu ty lidi bojácný přiměje k adopci jen to, kdyby neměli jinou možnost. Můj návrh je asi trochu kontroverzní, ale na nějaký čas by se mohlo omezit i rození psů s pp.

Kdybych nesnědla oběd a nic jiného nedostala, musela bych to dojíst a aspoň by se neplýtvalo:D

Lze se obrátit i na Konkrétní plemena v nouzi, takže ani milovníci výstav a závodů na vyšší úrovni nemusí truchlit:-)

20 Blanch Blanch | Web | 18. března 2017 v 2:50 | Reagovat

[19]: To je právě ten problém, ti s opuštěním idioti, co z takových lží dělají bomba sólokapry, těmto pejskům v podstatě snižují šanci na hezký život o polovinu. Bohužel lidi těm nesmyslům, co kde kdo a kdy napíše, věří a bylo by absolutně jedno, kdyby to byl pes s PP, nebo z útulku, prostě to napsali v novinách, je to tak!

Přitom jsou útulky plné milých nevinných stvoření. Navíc žádný pes není od přírody zlý, je takový, jaký si ho udělá pán a všechno se dá alespoň nějakým způsobem zvrátit/odnaučit. Ale lidi jsou příliš líní na to, aby s tím něco udělali. Chtějí mít všechno jednoduché a snadné.

Rození psů s PP nemá v tomto případě vůbec žádnou spojitost. U těch psů má člověk jistotu, že podědí, co má = i povahu. A u takových, za které dají dost peněz, si dvakrát rozmyslí, jak s ním naloží. Je to pro ně už velká investice a zároveň jistota. Chovají se k nim jinak... (bohužel :(...)
Teď už se stejně nic nenadělá s tím, že všude po světě je plno pejsků bez domova, je jich až příliš mnoho.
Zakázat množení je první krok a všechno se postupem času změní, počty rapidně klesnou.

21 Ronnie Ronnie | 23. března 2017 v 19:48 | Reagovat

Moc hezky vysvětleno, takhle to snad lidi pochopí. Říkám si, na tohle by se měl podívat asi opravdu každý, kdo si pořizuje nějakého mazlíka. Jinak by možná pomohlo toto: http://psajenspp.webnode.cz/psa-s-pp-nebo-bez/

22 Ronnie Ronnie | 25. března 2017 v 9:25 | Reagovat

No, tak nic. Odkaz je už neplatný.

23 Karol Dee Karol Dee | Web | 25. března 2017 v 11:04 | Reagovat

[22]: To je divné, včera jsem si ho normálně rozklikla o.O

24 coydog coydog | 4. dubna 2017 v 10:42 | Reagovat

Říkám si, co je tak těžkého na tom, pořídit si psa s pp? Když si vydělám, dejme tomu 20 tisíc měsíčně a můžu si odložit 3 tisíce, tak za pět měsíců si našetřím na průměrného, který stojí 15 tisíc. K tomu mám minimální riziko, že mi pes onemocní, že pochází z prověřeného chovu...vždyť ani na výstavy s ním nemusím (nevím, proč si to lidi pořád myslí).

A navíc myslím, že ani těch útulkáčků není třeba se tolik bát, je jich tolik, že si vyberu, co mi vyhovuje. Nejsou tam jen týraní psi se špatnými zkušenostmi, ale právě i vykopnutí bezpapíráci, kteří nový domov rádi uvítají. Pes bez pp stejně není nikde uznán jako čistokrevný, tak je v podstatě kříženec za zbytečně vysokou cenu. To už i v útulku se dá pořídit levněji, navíc se tím alespoň jednomu psovi zlepší život.

25 Karol Dee Karol Dee | Web | 13. dubna 2017 v 16:59 | Reagovat

[24]: Lépe bych to neřekla. :)

Za jeden psí život vynaloží člověk mnohem více finančních prostředků. Těch patnáct tisíc je možná tak jeden rok krmení. Navíc cena je dobrým filtrem na páníčky - ne proto, že by ti chudší byli v něčem horší, ale když už dám za psa určitou sumu, tak jsem asi nad tím počinem přemýšlel. To je taky důvod, proč papíráci tak zřídka skončí v útulku.

26 coydog coydog | 24. dubna 2017 v 20:04 | Reagovat

[19]:Z takových článků je mi smutno. Bulvární zprávy jsou neověřené a to je špatně. Mrzí mě, že díky takovým překrouceninám se šance na nalezení domova útulkáčků snižuje. Přitom kolikrát čtu že 99% agresivních výpadů vzniká ze zanedbání výchovy a 1% z mozkových chorob. Ale jasně, ve finále z toho vzejde akorát příšera, která si uprostřed noci "usmyslí", že si smlsne na paničce. Nic prospěšného, vychází z toho jen a jen bezradné organizace, které nemají svěřence kam umístit a plná peněženka "soudruhů" z Blesku, Aha!, Extra.cz nebo TN.cz.

Nechci nikomu své rozumy nutit, doporučuji si článek přečíst a udělat si obrázek:

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/369908/pes-z-utulku-zautocil-na-svou-panicku-roztrhal-ji-oblicej.html

Zase na druhou stranu myslím, že rození psů s PP není taková hrozba, jelikož přece jenom, takoví lidé si o vybraném plemeni čtou, zjišťují si informace o povaze a výchově a v neposlední řadě si je chovatel/ka vyzpovídá, jaké s ním mají plány a podle toho se rozhodne, zda jim ho svěřit po těch deset nebo i šestnáct let.

Za mě kamaráda z chovné stanice nebo z prověřeného útulku.

27 coydog coydog | 21. června 2017 v 20:15 | Reagovat

[13]:Jsem zastáncem chovu psů s PP, nicméně nad tvrzením, že to, že je kříženec zdravější je hloupost, se musím pozastavit. Našla jsem zajímavé články o studiích (můžete si myslet, že je to podvod, je to Váš názor a já ho respektuji), že kříženci se opravdu díky genům dožívají vyššího věku. Beythien, R. (1998) Tierarten- und Hunderassenverteilung, Erkrankungshäufigkeit und prophylaktische Maßnahmen bei den häufigsten Hunderassen am Beispiel einer Tierarztpraxis in Bielefeld in den Jahren 1983–1985 und 1990–1992, Diss., Tierärztl. Hochschule Hannover

Egenvall, A; Bonnett, B. N.; Olson, P; Hedhammar, A (2000). "Gender, age, breed and distribution of morbidity and mortality in insured dogs in Sweden during 1995 and 1996". The Veterinary record. 146 (18): 519–25. PMID 11321213.

Bonnett, B. N.; Egenvall, A.; Olson, P.; Hedhammar, A. (1997). "Mortality in insured Swedish dogs: Rates and causes of death in various breeds". Veterinary Record. 141 (2): 40–4. PMID 9253830. doi:10.1136/vr.141.2.40.

Proschowsky, H. F.; Rugbjerg, H.; Ersbøll, A. K. R. (2003). "Mortality of purebred and mixed-breed dogs in Denmark". Preventive Veterinary Medicine. 58 (1–2): 63–74. PMID 12628771. doi:10.1016/S0167-5877(03)00010-2

Michell, A. R. (1999). "Longevity of British breeds of dog and its relationships with sex, size, cardiovascular variables and disease". The Veterinary record. 145 (22): 625–9. PMID 10619607. doi:10.1136/vr.145.22.625.

Jinak tvrzení, že "čistokrevný" pes bez PP je oproti svému protějšku s PP nemocnější a trpí vadami, nepopírám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama