Recenze pořadu Kočka není pes

14. ledna 2017 v 20:13 | Karol Dee |  Novinky
Česká televize se pustila na málo prozkoumanou půdu, a to svým novým pořadem o převýchově domácích mazlíčků Kočka není pes. Každý díl seriálu má dvě části, jedna se věnuje problémovému psisku a druhá zlobivé kočce. Jediný podobný pokus, který se mi vybavuje, byl seriál o převýchově psů s doktorkou Žerťovou, který ovšem v pejskařské komunitě vyvolal dosti odměřené pocity. Ovšem jestli byla paní Žerťová někomu trnem v oku, tak kontroverzní Rudolf Desenský je spíš sekyrou v noze. V české kynologii osoba zbožňovaná i nenáviděná (to asi častěji) ovšem není jediný účinkující (krom mazlíčků a jejich majitelů). Druhou polovinu pořadu má pod taktovkou mladinká Klára Vodičková, o které tu už najdete zmínku, protože jsem měla možnost poslechnout si její přednášku a také se s ní osobně pobavit.

Na začátek pořadu bych nejradši dávala důrazné upozornění "tohle doma nezkoušejte". A je to škoda, protože by tam bylo jen kvůli té psí části, poněvaž pod Klářin přístup ke kočkám bych se s chutí podepsala. Celkově se nový pořad dá přirovnat ke kombinaci dvou oblíbených zahraničních: My cat from hell (výborné!) a Cezar Millan (hrůza). Přesně to odpovídá radám pana Desenského (hrůza) a přístupu Kláry (výborné!). Takže pokud se díváte, kočičí část nasávejte plnými doušky a u té psí zavřete oči a zacpěte si uši. Že to jsou přehnaná tvrzení? Nejsou a důvody vám hned a s chutí vyjmenuju.



Jelikož je seriál členěn na psí a kočičí část, zrecenzuji to zvlášť. Kočka není pes a míchat jablka s hruškami se taky nemá. :) Zdrojem obrázku je samozřejmě oficiální stránka pořadu ČT Kočka není pes.


Kočičí část a Klára Vodičková

V prvním díle se snažila vyřešit problém dvou koček, které čůrají po bytě.
Druhý řešil "agresivního" kocoura, který napadal svou majitelku.


Za co palec nahoru:
První díl: Dle mého názoru se jí to povedlo výborně a zmínila podstatné věci: že si kočky byt značkují a tím se ho snaží oddělit od okolí a ochránit před nebezpečím hrozícím z venku. K tomu Kláru dovedl fakt, že značkují především kolem dveří. To jí správně nestačilo. Nečistotnost je způsob, jak kočka vyjadřuje nespokojenost a frustraci a v tomto ohledu měli majitelé rozhodně co zlepšovat. Navzdory až přehnané pozornosti (navlékání do oblečků a vození v kočárku) nedávali kočkám příležitost dělat ty správné kočičí věci. Proto zazněla rada, aby si s kočkami více hráli (aspoň 20 minut denně), protože kočka není kus nábytku, ale šelma a jako taková potřebuje vyžití. Rovněž potřebuje správně uzpůsobený prostor, který se podobá místům, jaká by vyhledávala v přírodě. Jedná se především o všelijaké kukaně a úkryty, stejně důležité jsou však vyvýšené prostory, odkud má kočka přehled o tom, co se pod ní děje, nade vším má kontrolu a nepřipadá si tudíž napadnutelná.
Druhý díl: Zdůraznila majitelce, že si s ním nemá hrát rukama (já bych dodala, že mu tím říká: útočit na mě je v pořádku) a víc ho zabavit laserem i hlavolamy. Pochválila kočičí strom u okna, který je opravdu báječně situovaný.

Za co palec dolů:
První díl. Důležitá věc, Klára neřekla nic špatně. Její přístup k lidem je příjemný (toto obdivuju, já si u té televize rvu vlasy) a dokáže poradit věci, které odpovídají kočičímu vnímání. Přesto se komunitě kočkomilů nelíbilo, že nezazněly některé podstatné věci: zda jsou nebo nejsou kočky kastrované, zda proběhla návštěva veterináře (když kočka začne čůrat mimo záchod, VŽDY JE PRVNÍM KROKEM NÁVŠTĚVA VETERINÁŘE a vyloučení například zánětu močového měchýře, močových kamenů apod. Druhý krok je přidání záchudků a změna steliva.) Navíc tam proběhla v podstatě reklama na nezasíťovaný balkón - každý rok skončí mnoho koček mrtvých nebo zraněných po pádu z takového balkónu. Osvěta v tomto vázne (byť mnozí chovatelé třeba odmítnou kotě prodat do bytu, kde sítě chybí) a tak by bylo víc než na místě, aby to v televizi zaznělo! Klára to určitě ví a možná to i řekla, jen to vystřihli. Ale takové věci by stříhat neměli.
Druhý díl: Tady mě napadá tak akorát podnět k zamyšlení nad tím, jestli nepořídit druhou čičinu. Při správném seznámení se vyblbnou spolu a majitel má po starostech. :)

Kočičí část má 8/10

Psí část a Rudolf Desenský

První díl byl o psovi Jožinovi. Divočák tahající na vodítku, vyjíždějící po psech, prostě klasika každého psího výcvikáře.
V druhém díle se objevil čivavák Samuel, vyjíždějící po majitelce, návštěvách, psech, kolech, zkrátka po všem, čím se cítil být v danou chvíli ohrožen. Plus čůral v bytě.


Za co palec nahoru:
V prvním díle jsem ještě byla otevřená a tolerantní, takže něco pozitivního bych našla. Tou pozitivní informací je fakt, že majitele vyvedl z omylu a oznámil jim, že pes je úplně v pohodě. Jakože ten pes byl úplně v pohodě, těžko může za to, že těm dvěma pes do ruky nepatří. Některé tipy by se daly považovat za dobré, problém je, že vždycky řekl jen a, nikdy nedořekl b. Příklad: správně řekl, že psa, který nepřišel na zavolání, už nemůžou potrestat. Že správně musím mít páku, mít ho jak dostat k sobě - stopovačkou. Jenže. POTOM MUSÍM PSA POCHVÁLIT! Tohle psí výcvikář nemůže neříct. Pochvala je totiž to, co formuje chování, ten důvod, proč pes má chtít přijít. I kdyby měla být jen slovní. A takových věcí tam bylo habafuk...
Druhý díl jsem dokoukala právě teď a snažím se přijít na něco kladného, co bych o převýchově čivavy řekla. Jde to ztuha. Pochválím snad jen to, že přivolání učí stejně jako já, se stopovačkou.

Za co palec dolů:
Úplně chybělo ZDŮVODNĚNÍ TOHO, PROČ SE PES CHOVÁ, JAK SE CHOVÁ. Tohle je základ k tomu, aby majitelé věděli, co dělají špatně a jak to tedy mají dělat správně. K čemu to je, že je naučí nějaké rychlotriky, aby v danou chvíli přestal štěkat, když nemají tušení, proč vůbec štěkat začal? U psa nikdy nemá smysl řešit následky, jediná správná cesta je řešit příčinu. Všechny Jožinovy problémy se odvíjely od toho, že žije ve světě, kterému nerozumí a že mu ho majitelé nikdy nevysvětlili. Nikdy mu totiž nikdo neukázal, KTERÉ CHOVÁNÍ JE DOBRÉ A KTERÉ ŠPATNÉ. Ani Desenský. Ten majitelům ukázal pouze formy trestu (dloubání psa do slabin při štěkání, zpacifikování při setkání s jiným psem), ale úplně chyběla ta druhá část, ta odměna, která psovi řekne: výborně, toto jsem od tebe chtěl, takto se chovej! Pes, kterému toto nikdy nebylo ukázáno, se chová přesně jako Jožin, který k tomu má navíc dost energie. Tahání na vodítku je perfektním příkladem toho, že mu nikdo neukázal takhle ano-takhle ne. Navíc jste mohli krásně vidět, že pes nemá u páníčka žádnou oporu. Proto ho za sebou věčně tahal, věděl totiž, že když se nestane pánem situace on, nestane se jím nikdo. Věřte nebo ne, psi jsou šťastnější, když toto dělat nemusí. Jsou spokojenější, když nemusí nic řešit, když vědí, že ať se stane cokoliv, je tu páníček, který se o záležitost postará.

Druhý díl jsem celý strávila vytrháváním svých nebohých vlasů a nadáváním. Jít na čivavu tvrději, tomu říkám rada! TO SNAD NEMYSLÍTE VÁŽNĚ, ŽE ČIVAVA CHCE OVLÁDAT DOMÁCNOST. Tohle si přece žádný soudný člověk nemůže myslet. Já chápu, že pan Desenský se specializuje na velké psy typu SAO, ale čivava není jen jejich zmenšená verze. Nejen že má úplně jiné povyhové vlastnosti, ale hlavně z její výšky vyplývají určité důsledky. To, co jsme viděli v pořadu s podtitulkem "agresivní čivava tyranizuje majitelku" se ukázalo být, jak jinak, vynervovaným klubíčkem. Vždycky lidem říkám, ať se pokusí vžít do kůže svého psa. Všechno se mu jeví obrovské a každá malichernost jej může ohrozit na životě. Co byste dělali, kdyby jste se cítili ohrožení něčím, co vám druzí dělají každý den (například manipulace, vytahování z pelíšku,...). Kdyby na vás někdo neustále sahal, někam vás tahal. No asi byste mu řekli, hele, kámo, přestaň na mě furt šahat, nelíbí se mi to. Pes se snaží o totéž - různými signály vám říká "toto je mi nepříjemné, toho se bojím." Jenže to nezabírá, člověk mu furt dělá nepříjemné věci, tak to zkusí důrazněji: začne vrčet. A toho "chytrého" člověka nenapadne nic lepšího, než ho potrestat ve stylu "toto si ke mně nesmí dovolit!" a potrestá ho. Pes už je totálně vynervovaný a kousne, vy se ho snažíte potrestat tím víc a končí to uzlíkem nervů, na který nikdo nemůže ani sáhnout.




,,Panička vůbec neví, jak zacházet s takovým pejskem, považuje ho za malinkého pejska, který si mohl dělat, co chtěl, až jí to přerostlo přes hlavu." ... ,,Je to nevychovaný pejsek, který v podstatě vládne domácnosti a nikdo nevládne jemu."




No dobře, co teď s tím? Samozřejmě musíme psovi ukázat, že se nemá čeho bát, že jeho místečko je jeho místečkem, že manipulace od lidí je příjemná a že mu nic nehrozí. V případě zastrašování cizích psů, lidí a podobně by od vás měl opět pes obdržet zprávu "ničeho se neboj, já jsem tady a o všechno se postarám, ty prosím tě nic neřeš a hezky jdi v klidu vedle nohy." Výcvikář by měl takto osvětlit situaci a pak ukázat, jak to vypadá v praxi, jak se chovat v konkrétních situacích, čím zmírnit psův strach a jak znovu vybudovat důvěru. Co poradil Desenský a co si panička odnesla? JÍT NA ČIVAVU TVRDĚJI. Bože můj, to snad není možné. Znělo to strašlivě. Nicméně na obranu tohoto postupu: Jít tvrději v praxi znamenalo naučit čivavu základní poslušnosti, což samozřejmě nelze než doporučit. Přivolání z pelíšku pomocí stopovačky například hladce vyřešilo problém, jak z něj psa dostat, aniž by došlo k útoku. Bohužel opět chyběla jakákoliv pozitivní motivace, byla tu jen ta šňůra, která říká jen "prostě musíš, nebo to udělám za tebe." To je problém s příšernými "psími psychology" - ony se jisté výsledky dostaví, bohužel jsou postavené na totálně špatném základě. Jestli to vadí? Ano, vadí. Člověk, který nechápe své zvíře, se s ním raz dva dostane do konfliktu, udělá něco blbě a zas je špatný ten pes. Jako Jožin, který KRÁTCE PO NATÁČENÍ SKONČIL V ÚTULKU (nicméně je konečně v dobrých rukách, aspoň z toho, co jsem slyšela).

Psí část ode mně dostává 2/10 (za to postrčení směrem k základní poslušnosti).
 


Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 14. ledna 2017 v 20:53 | Reagovat

Vlasy si určitě netrhej...:)
Viděla jsem jen kousek, psa má syn, tak se nemusím nijak snažit, když hlídám, celkem poslouchá, resp. domluvíme se.
Pan Desenský mi nebyl sympatický, proto jsem TV vypnula.
Když budu potřebovat radu, napíšu asi Tobě..:)

2 Bobouš Bobouš | E-mail | Web | 14. ledna 2017 v 21:19 | Reagovat

Většinou s tebou souhlasím, zejména ohledně psí části. Pán poradí s důsledkem, ale ne s důvodem. Je to škoda, na druhou stranu se podobné triky mohou někdy hodit (třeba při té poslušnosti, jak jsi psala). Jelikož mám doma bígla a Jožin byl napůl bígl, tak jsem v něm úplně viděla ty typické rysy, které dělal i ten náš chlupáč. Neříkám, že je na 100 % poslušný, ale už to není takový rapl jako dřív.
Ta čivava, no, první co mě napadlo, když jsem ji viděla mezi "chůvičkami", tak že ten pes se bojí, jistě byl překvapen, ale měl strach, a to i potom, co s ním pracovali u těch laviček, odkláněl se, koulel očima, sklápěl uši, krčil se. Chtělo by to určitě i jiné řešení, než jen to fyzické.
A kočky. Co se toho steliva na záchodcích týče, myslím, že majitelé říkali, že zkoušeli více záchodků i s různými podestýlkami. Jinak s kočkami moc zkušeností nemám, ty co znám, se vybíjejí tím, že chodí aspoň na půl dne ven. Ale každopádně mě překvapilo a poučilo, že ta kočka si přeznačkovává teritorium, to by mě nikdy nenapadlo. A co se té agrese týkalo, tak primárně nešahat kočce na packy - z mý zkušenosti to nesnáší žádná.

3 Karol Dee Karol Dee | Web | 14. ledna 2017 v 21:29 | Reagovat

[1]: Děkuji, to moc potěšilo ♥ Snad se mi jednou zadaří a vydám se na kariéru plnohodnotného cvičitele.

[2]: Chůvičky. Ty mě taky baví. Co jako čeká od čivavy, když na ni vyběhne kupa obrovských psů zpoza dveří? Že si zapálí doutník nebo co? o.O I já bych byla nesvá, natož takový pinďa. Rovněž jsem si všímala signálů, které pejsek vysílal, a tohle jsou podle mě věci, na které by měl správný psí psycholog upozornit.
A děkuju, úplně mi vypadlo, že ta steliva zmiňovali! Už jsem si to znovu celé nepouštěla, jen jsem to prolítla,  takže fofrem opravuju.

4 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 15. ledna 2017 v 5:24 | Reagovat

pěkné to počtení

5 Hanyuu Hanyuu | Web | 15. ledna 2017 v 15:11 | Reagovat

Teď nebudu mluvit asi přímo k pořadu, protože jsem viděla včera tak nějak omylem jen kus toho jednoho dílu, takže moc hodnotit nemůžu.
Ale z toho, co píšeš se mi jen potvrzuje můj dojem, že kočkaři jsou celkově tak nějak víc za jedno - víceméně zkušení lidé přes kočky aplikují hodně podobné nebo stejné metody na výchovu koček. Pejskaři mají padesát tisíc metod, cvičitelských vzorů, rad, co dělat a co nedělat, zatímco další metoda to má přesně naopak. Prostě mi vždycky přišlo, že kočkaři se naučili s těmi zvířaty komunikovat všichni takovým dost podobným způsobem, který vidí jako správný a úspěšný, kdežto pejskaři  se neustále dohadují o tom, co teda je a není správně.

Často mi pak přijde, že kdyby ti pánečci nervních psů, koček... vlastně čehokoli, byli sami vyrovnaní, se zdravým sebevědomím a hlavně věděli, jak se jako člověk domluvit se zvířetem, které má prostě jiný způsob komunikace než lidi, nebylo by vynervovaných chudáků, kteří prostě pořádně ani nevědí, co se sebou a už vůbec ne, co s okolím.

Ale třeba je to blbost a je to u obou táborů stejné. Jen já mám zkreslený pohled na věc, protože mě to odjakživa táhlo spíš ke psům, kdežto kočky moc nemusím, a tak mám informace jen z jedný strany.

6 Karol Dee Karol Dee | Web | 15. ledna 2017 v 15:23 | Reagovat

[5]: Řekla bych, že máš pravdu, otázka je, čím to je? Nejspíš tou nezávislostí kočky a toho, že její potřeby se stále odvíjí od toho, co by našla v přírodě - dostatek pohybu, úkryty a to jí v podstatě ke štěstí stačí. Kdo se zabývá výchovou koček, ten jenom učí lidi, jak své kočce dát tyto základní věci.

U psů je to opravdu o něčem jiném, žádní dva výcvikáři se neshodnou na všem. Řekla bych, že důvod tkví v tom, že mnoha metodami dosáhneš stejného výsledku - někdo, kdo psa seřeže pokaždé, když zavrčí, dosáhne toho, že pes vrčet přestane. Stejného výsledku dosáhne jiný člověk, který pátrá po příčině vrčení, tu odstraní a výsledek opět je, že pes přestane vrčet. Člověk číslo jedna považuje člověka číslo dvě za sluníčkáře, který psovi neumí ukázat, kde je jeho místo. Z tohohle důvodu pokud chceš k výchově přistupovat správně, musíš trochu pátrat po tom, na jakém principu který přístup funguje a nenechat si diktovat jen "dělej to a to". Když radím lidem s výchovou, tak naše "výcvikové lekce" většinou prožvaním :D Považuji totiž za velmi důležité, aby majitel věděl, proč se pes chová určitým způsobem. No a tím se vracím k článku, tohle u pana Desenského brutálně chybí...

7 beallara beallara | Web | 15. ledna 2017 v 18:53 | Reagovat

Nádherná rezenze pořadu, neviděla jsem, ale maličko jsem si udělala obrázek.
Jsem kočičí, což už víš. Nemáme oblečky, nemáme vozítka pro kočky a mít nikdy nebudu.Znám je všechny tak dobře, že když dojde k nějaké nehodě, tedy čůrací nehodě, okamžitě vím, že je malér a jede se k veterináři.Naše kočky jsou tak čistotné, že kromě nemoci neudělají nic nepředloženého.
A co se týče vyblbnutí..k prvnímu kocourovi jsem z důvodu kolektivního hraní pořídila kočku, aby se nenudil...nic se nekonalo, žádná kultura, tak jsem pořídila třetí kočku - kocoura...no a dopadlo to tak, že kluci jsou jak teplí bratři, všude spolu chodí, všechno dělají spolu a kočku do klubu nevzali, ta si žije svůj příběh. Je to také dané tím, že jsou povahově šíleně odlišní...Edík je klidný, seriozní, takový pohodář.Rozinka je nekolektivní, bojácná, přijala za parťáka pouze mě.No a třetí je Míša, totální pošuk, vykuk, ničitel...co kočka to soliter a je to dobře, máme to doma pestré.

8 Slečna El Slečna El | 16. ledna 2017 v 22:03 | Reagovat

Přiznám se, že v poslední době nesleduji žádné zvířecí pořady krom Veterináře z Bondi Beach a jednoho anglického YouTube kanálu věnujícímu se veterině. Pořad a reakce na něj jsem samozřejmě na internetu postřehla, ale moc jsem se v tom nepřebírala. Co se týče mého názoru na pana Desenského, pak je spíše negativní. Co dělat s neposlušnou čivavou na vodítku? "Když bude zlobit, trhněte vodítkem." bravo. Navíc má i nějaké problémy s útulky, protože údajně utratil psy, které mu dali na převýchovu a kteří podle něj byli nezvladatelní. No, co více říct. Jinak já se v kočkách nevyznám, takže praktiky slečny Vodičkové nemohu soudit.

K čemu bych se ale chtěla vyjádřit je Cesar Millan. Musím přiznat, že jsem si chtěla koupit lístky na jeho akci v Praze, po zjištění, kolik by to stálo pro čtyři osoby jsem od toho ale upustila :). Každopádně, to, že jsem si od něj chtěla něco poslechnout neznamená, že mu zrovna fandím. Asi mu neodpářu, že většinou mají jeho techniky úspěch a podaří se mu o co se snaží, ale občas si nad tím rvu vlasy. Příkladem je jeden bojácný pes, který se strachu napadal lidi. Samozřejmě to zkusil i na Millana a tady bych se zachovala jinak - zatímco on psa fyzicky zpacifikoval ranou do slabin a tím jeho "tssss", já bych se asi snažila s tím psem vycházet spíše po dobrém a získat si jeho důvěru, než mu ještě potvrzovat, že lidé jsou špatní. Je tu i plno dalších věcí. Navíc, jeho praktiky jsou v reálném životě nepraktikovatelné, páč nikdo nemá koule na to, aby se snažil zpacifikovat agresivního psa vlastníma rukama... No, prostě je to téma na dlouhé a dlouhé večery... :)

9 Karol Dee Karol Dee | Web | 16. ledna 2017 v 22:13 | Reagovat

[8]: Z CM jsem časem nabyla dojmu, že potlačuje veškeré psovy negativní projevy, ale opět (jako Desenský) jen navenek. Příčina zůstává nevyřešena. Jako když je člověk v komatu, ale vnímá, přemýšlí, má vztek, je frustrovaný, ale nemůže se pohnout a dát to najevo. Naproti tomu s tvým postupem bych souhlasila, ale není to zázrak na počkání, což je v TV žádoucí...

10 Lenča Lenča | Web | 16. ledna 2017 v 22:36 | Reagovat

Pěkný článek. Taky sem se na ten pořad minule dívala a měla bych k tomu určitě taky nějaké výtky ... Bohužel.

11 A. l Our-Health.blog.cz A. l Our-Health.blog.cz | Web | 20. ledna 2017 v 12:32 | Reagovat

máš pravdu, že se to bohužel objevuje i u veterinářů a je to to samé co praktičtí lékaři, tudíž odborníci a "odborníci" jsou všude :/ a všechno je kolem peněz...bohužel, na to doplácíme my i naši chlupatí mazlíčci :/

12 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 23. ledna 2017 v 13:39 | Reagovat

Jeee, on už je nový díl, hned jdu kouknout. Koukám spíš ze zvědavosti, spíš jako na "reality show" :-D
Růďu jsem v tomto pořadu viděla prvně naživo... a teda žádnej velkej sympoš   pro mě :-D
Vlastně souhlasím se vším co říkáš.
Já doufám, že bude aspoň tu stopovačku opakovat v každým díle, protože to je taková základní věc a přitom většina národa netuší, k čemu je to dobrý.

13 Panda Panda | Web | 24. ledna 2017 v 2:29 | Reagovat

Znám jen kočky - a u tohoto pořadu jsem nechápal, jak lidi můžou chovat zvířátka, když jim vůbec nerozumí, když nechápou zvířecí psychiku. Ty kočičky by jim vůbec neměly patřit do rukou.

14 Hiroko Hiroko | 24. ledna 2017 v 20:39 | Reagovat

Oh... To jsem zvědavá, jak moc dlouho to české televizi vydrží, asi tak jednu řadu. Každopádně kočičí paní, paní Vodičková mě moc zajímá. Už jsem se s ní jednou setkala celkově se mi líbí její metody. Pan Desenský je... no zvláštní chlap.
Akorát, co se CM týče... Mně se u něj líbí ta fylozofie. Konrkétně líbí se mi ty je 3bodový přístupy k psovi (při seznamování), což mi přijde hodně jako přirozená komunikace mezi psama. A rozhodně by si lidi měli z jeho učení odnýst pořadí v jakým věnovat psisku čas a že je třeba s ním pracovat, ne ho "jen" mít rád. Kdyby s tím všichni začali, tak by žádnej CM ani Desenský nebyl potřeba.

15 Hiroko Hiroko | 24. ledna 2017 v 20:39 | Reagovat

[14]: tyjo.. pardon "filozofie"... to je tak, když je člověk marod a navíc nečte.. :D

16 Hiroko Hiroko | 28. ledna 2017 v 10:13 | Reagovat

Jestli se to k tobě ještě nedostalo, tak posílám, ale rozhodně jsem na toto zvědavá.
https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1426114527400387&id=528727567139092

17 Karol Dee Karol Dee | Web | 28. ledna 2017 v 13:49 | Reagovat

[16]: Děkuji! Jméno pana Šusty v souvislosti s pořadem jsem zaznamenala, ale teď jsem si přečetla jeho komentář a nezbývá s jeho názorem než souhlasit. Obratně se vyhnul kritizování, ale zároveň poukázal na hlavní chybu - ona absence odměny.

Spolu s tím ale palec nahoru pro tvůrce pořadu, toto je velký krok, který naznačuje, že jim možná přeci jen nejde o pouhou efektní show. :)

18 Magicmax Magicmax | Web | 28. ledna 2017 v 20:48 | Reagovat

Líbí se mi tvůj přístup k věci. Jinak My cat from hell jsem sledoval taky.

19 Alča Alča | Web | 13. února 2017 v 12:49 | Reagovat

Celý pejskařský svět je dle mého strašně špatně...tedy drtivá většina lidí, kteří se v něm pohybují. Každý totiž nabyl dojmu, že jen on má tu svou pravdu a jeho metody jsou ty správné. A skoro nikdo o tom NEUMÍ  dikutovat, protože se každý drží zuby nehty toho svého. A pak se všichni jen hádají a nic z toho a nakonec na to může doplatit i začínající kynolog, protože najednou neví co a jak, každý tvrdí něco.
Když jsem si pořizovala svou první fenku, byla jsem plná nadějí a plánů a očekávání, jak si najdu plno skvělých přátel se stejným zájmem. Postupně jsem začínala být světem(lidmi) kolem pejsků tak znechucená, že jsem úplně ztratila zájem cokoli si číst, na cokoli se vůbec koukat...jen si žijem s našima holkama svůj život a je nám fajn. Koukáme ze zvířecích pořadů jen na veterináře z Bondi Beach. :-) Tenhle pořad, o kterém je článek, jsem zahlédla tento víkend při přepínání a přišel mi takový nezáživný, dost nudný a vlastně si ani z toho kousku pořádně nic nepamatuju. :-D Jen jak kočička kradla granule druhé kočičce skrz pletivo, to mě pobavilo :-D

20 Karol Dee Karol Dee | Web | 13. února 2017 v 18:29 | Reagovat

[19]: Já to říkám pořád, že pejskaři jsou hrozná banda! Tolik závisti, nepřejícnosti, soutěživosti, pomluv a hašteření - člověk by nevěřil, že ti lidi opravdu mají rádi jiné živé bytosti. :D

21 Chlupy Chlupy | 21. února 2017 v 0:19 | Reagovat

OMG! Ty jsi asi sežrala veškerou moudrost světa. Beztak je ti tak 15. :D
Čivava se úplně klidně může snažit ovládnout domácnost, a taky se to těm malým rozmazleným psům, co si s nima majitelé neví rady, velice často úspěšně daří.
Klára že je super? Přijde ti normální, že vůbec neřešila tu blbku, co koupila kočce na hraní živé morče???

22 Chloë Noir Chloë Noir | E-mail | Web | 29. března 2017 v 2:28 | Reagovat

[8]: Musím sa priznať, že taký spôsob spacifikovania psa, ktorý je agresívny pretože sa bojí, mi príde úplne nevhodný. Presne ako píšeš, ešte vlastne utvrdzuje psa v tom, že ľudia sú zlí.
Tiež by som sa snažila získať si jeho dôveru radšej, než byť k nemu zlá.
Áno, niekedy treba trochu pritvrdiť, ale  nemyslím si, že je to dobrý spôsob pri psoch, ktorí ľuďom nedôverujú.
Lebo čo bude po tom, čo sa budú jeho prejavy donekonečna len potlačovať a nebude sa budovať nejaká dôvera? Pes to raz psychicky nezvládne, niekomu reálne ublíži a on bude za zlého. To mi príde smutné, koľko dôvodov je, že museli utratiť agresívneho psíka, ale nikto nepozerá na to, že zvyčajne aj tá agresivita má svoje korene a tie sú často v ľuďoch a ich nevhodnom správaní a neschopnosti psa s láskou vychovať a vycvičiť.

23 David David | E-mail | Web | 21. dubna 2017 v 22:16 | Reagovat

Tak s hodnocením Desenského silně NEsouhlasím, je to odborník na svém místě, dlouholetá praxe, zkušenosti, vědomosti. Doporučuji navštívit nějakou jeho přednášku/seminář apod. ;-)

24 Ronnie Ronnie | 5. května 2017 v 15:32 | Reagovat

Také mě mrzí, že existuje způsob,jak agresivní civavu zklidnit, ale bohužel je to tak, jak vyplývá z článku. Dříve jsem pana Desenskeho obdivoval,nicméně po hlubší úvaze nad článkem jsem si to spojil a tím, jak jsem to viděl v televizi a došlo mi to. Nápad dobrý,souhlasím, ovšem v prvé řadě to chce myslet na to, proč to tak je a proč ty poruchy chování vznikají. Podle toho pak ušít na míru řešení.

25 Karol Dee Karol Dee | Web | 12. května 2017 v 16:05 | Reagovat

[24]: Tak jestli tě můj článek navedl přesně k té úvaze, že vždy je třeba odhalit a řešit příčinu, tak jsi mi tím udělal velkou radost - proto ty články píšu a když se chytne i jediný člověk, tak to znamená, že to, co dělám, má smysl ^_^

26 Karol Dee Karol Dee | Web | 16. května 2017 v 16:05 | Reagovat

[23]: Souhlasit nemusíš, ale chtělo by to nějaké argumenty. :P Jeden z důvodů, proč je pan Desenský poněkud kontroverzní postavou, je právě fakt, že to, co říká na přednáškách a seminářích, se úplně neshoduje s tím, co reálně dělá.

27 David David | E-mail | Web | 22. června 2017 v 16:42 | Reagovat

[26]: A to posuzuješ podle vlastních zkušeností nebo bulvárních plátků? :-)

Nemyslím si, že jen proto, že ti není p. Desenský sympatický, že má jiné než běžné metody atd., tak automaticky je špatný.

Co se týče Kláry, tak můj NEZAUJATÝ stručný názor je ten, že byla dobrá, ale NUDNÁ! Pořád dokola opakující se případy a jejich řešení, u kterých jsem pomalu usínal. Na část Desenského jsem se vždy těšil a byl to zaručený zdroj zábavy. Pozn.: viděl jsem tak 5 dílů.

Rád bych připomněl známé moto: kdo chce psa bít, hůl si najde. Recenze na mém blogu by asi dopadla přesně naopak. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama