Březen 2017

Jaro je smutné období

27. března 2017 v 22:19 | Karol Dee |  fotky
Kvůli kočkám, samozřejmě. Kvůli jekotu nekastrovaných mrouskajících koček pod oknem za jinak příjemně teplé a pohodové noci. Kvůli představě sotva odrostlých koťat, kterým už se nafukují bříška tíhou mateřství. Kvůli lidem, kteří nad problémem zavírají oči a ohánějí se tím, že je to "přirozené". Možná. Ale je to humánní? Je humánní chovat domestikovaná zvířata a zároveň jim umožňovat nekontrolovatelné množení, které vede ke strádání, hladu, šarvátkám, nemocem a dalším důsledkům přílišného množství polodivokých zvířat živořících na ulici? Já si řekla A DOST. Dělám teď v rámci dobrovolné pomoci, co můžu. Posílám menší peněžní obnosy, dražím své věci ve prospěch neziskovek, zapůjčila jsem svou klec, aby posloužila některé venkovce na zotavení po kastraci...

Tak se to totiž dělá. Jsou zde lidi, kterým není stoupající stav koček lhostejný a vědí, že je to problém. Jednou takovou organizací je například Feliti kastruje. Jedná se o kastrační program. Nezisková organizace se snaží všelijakým způsobem získávat finanční prostředky, aby za ně mohla odchytávat a kastrovat venkovní kočky. Zvládají jak jednotlivé kočičky, které někdo přinese s prosbou o pomoc, ale vrhají se i na početné kočičí kolonie - oblasti, kde se shromažďují polodivoké venkovky, často proto, že je tam někdo krmí, mají zde přístřeší a podobně. Často se o taková místa dělí s lidkými bezdomovci. Však jsou bezdomovci všichni, jen různých živočišných druhů. No každopádně teď na jaře začíná vlna zabřezávání a porodů a brzy nás zaplaví nová generace koťat. Koťata jsou ještě roztomilá, když ale vyrostou dřív, než najdou domov, mají většinou pěknou smůlu a jsou z nich dospělé útulkové kočky, které už nikdo nechce. Proto je fajn zastavit tohle šílenství zavčasu, nebo aspoň omezit počet nechtěných koťat, co to jenom jde. Takže, pokud můžete, přispějte - třeba jen 20 Kč prostřednictvím Dvacky za dvacku. A nebo nepřispívejte, ono stačí, když nebudete množit. Své kočky kastrujte a nenechte je donekonečna rodit.




Apelování muselo ven. Od toho koneckonců ten blog mám, abych taky šířila kapku osvěty. :)

A teď vzhůru za konkrétními příklady kočiček, které už nejsou malinká koťátka, protože z toho jednoduše vyrostly - některé se dokonce narodily přímo v depozitu, a stejně o ně nikdo neprojevil zájem, a tak vyrostly, teď jsou dospělé a pořád jen čekají. Zase odbíhám! :D Fotila jsem už podruhé pro depozitum Cat World a všechna ta dnešní sluníčka jsou k adopci v Praze nebo v Berouně. :)
Asi krom té první, Olinky, ale kdo by vlastně chtěl obyčejnou černou kočku se zlomenou pánví?


Má první (a možná poslední) dočasná péče

17. března 2017 v 16:13 | Karol Dee |  Novinky
...aneb z nouze ctnost. I když už nějakou dobu s rodiči nebydlím, přece jen jsem se ocitla ve víru rodinné krize. Vyskytla se potřeba najít domov psovi, kříženci jezevčíka, který měl tu smůlu, že jeho páníček na něj neměl dostatek času a ještě k tomu u něj vypěstoval separační úzkost. Tak a teď pro případ, že nejste v obraze: dočasná péče znamená přesně to, co si myslíte - postarám se o zvíře, které není moje do doby, než najde stálý domov. A separační úzkost si představte asi tak, jako že jen co se za vámi zaklapnou dveře a vy odcházíte z domu, začne pes hystericky štěkat až do chvíle, kdy se zase nevrátíte.