Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 26. ledna 2018 v 18:09 | Reagovat

U šestky mi chybí konec...nebo asi Tobě...:)

2 Atheira Atheira | Web | 26. ledna 2018 v 18:19 | Reagovat

Mně adopce dospělých zvířat obecně přijde jako taková sázka na jistotu. Za předpokladu, že majitelé útulku jsou féroví a nic netají. Prostě, když chci něco konkrétního od psa nebo kočky a mám opravdu přesné nároky, ne jenom takové obecné, které jdou napasovat na povahu konkrétních plemen, je nejlepší projít útulky. Pro každého takového tam nějaké pravé zvíře je.
U mrňousů nikdy nevíš. Navíc dospělák, který už má nějak utvořenou povahu (myslím tím bezproblémovým směrem), kolikrát odpustí i různé drobné prohřešky, které by na výchovu mrňat mohly mít dopady.
Na druhou stranu je také řada zvířat, co jsou těžko umístitelná, protože právě mají nějakou povahovou vadu, která znemožňuje bezproblémové soužití se všemi a klidný život všude. I tak si ale myslím, že jsou v menšině a že co útulek, nejedná se výběr ze zkažených zvířat. Od pár lidí jsem tuhle teorii už slyšela, raději si koupili zvíře bez PP nebo vzali od souseda či známého.

3 Karol Dee Karol Dee | Web | 26. ledna 2018 v 19:50 | Reagovat

[1]: Díky, při psaní článku mi to spadlo a nevšimla jsem si.

[2]: Tady bych rozeznávala kočky a psy. U koček je totiž drtivá většina v útulcích bezproblémová a vlastně ani není moc oblastí, které bys mohla řešit. Asi nejčastější problém při adopci je plachost k cizím lidem, což ale při samotném životě s kočkou není zas tak velká překážka.

Přeci jen - se psem člověk už odmalinka pracuje, je v úzkém kontaktu, věčně po něm něco chce, vyžaduje se, aby byl pes poslušný, dělal to a tamto, jsou na něj mnohonásobně větší nároky než na kočku, od které se očekává, že...co? Se občas přijde pomazlit a nebude toho moc ničit? :D

4 Atheira Atheira | Web | 26. ledna 2018 v 20:08 | Reagovat

[3]: Jo, to chápu. Spíš jsem to myslela tak, že řada lidí zrovna u psů (netvrdím, že je nutně musí mít každý, ale víš, jak to je...) vyloženě hned požaduje - aby nic moc neničil, aby vydržel sám, byl hodný na děti, dělal tohle a tamto. No... a pak si pořídí štěně labradora, který nakonec buď vyhodí na dvůr nebo rovnou na bazoš, protože se nevychovalo samo. Často by udělali líp, kdyby zašli do útulku a tam si (klidně i toho labradora) vzali už hotového a často by dostali fakt to, co chtějí, pokud by jim v útulku vyloženě nelhali, jen aby udali nějakýho průseráře. Zatímco když si bereš malýho, musíš počítat minimálně s pochcanou podlahou, o posraným koberci nemluvě a než si zvykneš, co můžeš nechat válet v dosahu, třeba taky něco zničí, žejo. :D A pak. Plno lidí nezvládne odhadnout temperament daného plemene (protože jen koukaj očima) a jestli to se svým životním stylem dají. O tom, že některé ani nenapadne, jaké jsou obrovské rozdíly v temperamentu pes od psa nemluvě. Dospěláci bývají často o něco zklidněnější a pokud mají divočáctví v povaze, většinou se o tom už tak nějak ví.

U koček je to jednoznačný. Tam, pokud není nějaká vyloženě labilní, pochodí snad vážně každý a úplně nechápu, co všichni mají na koťatech. Lidi jsou masochisti! :D Větší satanáši na planetě nejsou. Možná už jenom tazmánští čerti?

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. ledna 2018 v 21:17 | Reagovat

Kočku jsme dostali od budoucí snachy před skoro deseti lety z jejich chovu. Tedy oblíbené kočičky. Mudla měla už 4 měsíce, když nám ji mladá donesla a už byla naučená na záchodek. Stejně ale byla takové střívko a užili jsme si občas i toho drápání. Máme tu výhodu, že už nám nevadí moc, když látkové potahy budou poničené, do hrobu si je nevezmeme a mladí je nepotřebují a ani nebudou chtít. Navíc mají všichni také kočky, psy, tak mají pochopení. Kocourek byl nalezen se svou "sestřičkou" na silnici, kde je kdosi vyhodil z auta a ještě chtěl přejet. Na štěstí je zahlédla paní jedoucí v tu dobu kolem, tak auto hned odjelo a koťata ze tří dvě se zachránila v příkopě. U kočička tříbarevné po několika měsících a přeočkování vypukla FIP a nepřežila ji. Za to její bráška- zřejmě turecký van je mohutný bílorezavý kocour se šikmým krásným kukučem, mazlivý, takový můj bodygárd. Kde jsem já, je až na výjimky , kdy leží v předsíni nebo na gauči u pantáty, je on.
Je dobře, že píšeš takové články, lidé se mohou poučit.

6 Kitty Kitty | E-mail | Web | 27. ledna 2018 v 9:51 | Reagovat

[4]: Ano, máme z útulku (dobrýho) labradorku, měla asi tak rok, a fajn. Byla obtížněji vycvičitelná, ale zvykla si na moji výchovu, dostala výcvik, ale víš jak to je - pár základních lekcí a dál je to na psovodce. Kocourek se k nám vsákl - jsme dědina, ale zvykl si, přišel přesně s příchodem Terezky labradorky a jsou parťáci. On byl ještě kotě, ona nová u nás, zdařilo se to.
Děkuju, že píšeš a vypichuješ nutnost nechat kotě (štěně) u matky předepsaný čas, je potom všechno snadnější.

[5]: A zdravím kočičmadam Ruženku, ta to se svými kočinami umí - a hlavně oni s ní ;-)

7 izabelle izabelle | Web | 27. března 2018 v 18:43 | Reagovat

Já vlastně nestačim zírat ))
Hned asi v úvodu musim uvýst, že jsem jedna půlka verizy (ta co tě dřív asi nejvíc prudila) a vlastně na tvůj rok starý komentář na našem stále existujícím blogu (což jsem několik let žila v tom, že už ani není aktivní - takže mě ani nenapadlo mít nějakou nostalgickou náladu a pročítat si staré články) mě upozornila druhá půlka verizy :))
No moc mě baví ten tvůj posun, několik článků jsem si pročetla, hlavně ty o Leonovi a Brentě a vlastně tomu asi rozumím, dítě prostě ve skutečnosti neudělá nic když rodič nechce. No a tehdy jsme byly prostě v pubertě a vím, že to není žádná polehčující okolnost, ale prudit lidi a poučovat je byla naše jakási forma zábavy...
Potom hodně oceňuju, že se sama věnuješ nějaký osvětě ohledně chovu/množení psů i koček. Já sama už takový aktivista jako jsem byla tehdy nejsem rozhodně, na spoustu věcí už taky nahlížím jinak - je skvělý se konfrontovat takhle sám se sebou a vidět ten posun.
No, abych nebyla úplně offtopic, taky mám vlastně za sebou takový pochybný pořizování koček, vlatně jsem se o tom rozepsala u mě (tak přidávám odkaz, kdyby tě to náhodou zajímalo) a jsem stopro za adoptování z útulků - pokud člověk nemá nějakou konkrétní představu. Já jsem jí měla, takže mám dvě PP kočky.
No asi sem zase občas zavítám neboco ))

8 Lucy Lucy | Web | 24. května 2018 v 7:30 | Reagovat

Noo. Úplně s článkem nesouhlasím. Myslím, že záleží na člověku, jestli si pořídí dospělou kočku nebo kotě. Naše kočka je terorista, i když je dospělá - neškrábe, ale kouše. Je to tím, že ji bývalí majitelé dávali brzy od matky, tak nebyla socializovaná.

Důležité je, aby si lidé nepořizovali kočky bez PP od množitelů, ale třeba z útulku, depozit, atd.. a aby své venkovní kočky kastrovali :)

9 Karol Dee Karol Dee | Web | 4. června 2018 v 11:35 | Reagovat

[7]: Vida! Je příjemné o tobě/vás dvou slyšet. Fakt sranda, jaké jsme byly děti. Tenhle blog už taky pomalu ale jistě odumírá, ještě nevím, jak s ním naložím, možná ještě pár článků sepíšu, možná ne, možná ho smažu nebo ho tu nechám viset a padat na něj virtuální prach... :)

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. srpna 2018 v 21:03 | Reagovat

[9]: Zdravím, nech ho tady, je tak mile poučný. Dnes jsem na tvé jméno narazila u sebe v oblíbených  řekla jsem si, že se podívám, jestli jsi něco nového nedala. Znovu jsem si ten článek o kočkách přečetla a musím potvrdit, že kočky si vychovávají pány. Jsou takové rituály, které na domácí kočky (možná i ne venkovní) platí, zvyknou si na určitá slova, povely, lákání, ale přijdou se pomazlit kdy chtějí ony, jsou zvyklé na určité úkony- česání, šimrání, papání-přestože mají k dispozici granule, prostě jsou součástí našeho života a už si ho bez nich nedovedeme představit.

11 Hana Hana | 5. prosince 2018 v 10:02 | Reagovat

Tak na internetu je na toto téma článků a diskuzí dost. Já si myslím, že pokud chceme mít kočičku nebo kocourka doma, tak je rozhodně na místě kastrace. My byli s naším kocourkem zdehttp://www.metropolevet.cz/kastrace-kocky-praha

12 Ther Ther | Web | 26. ledna 2019 v 15:37 | Reagovat

My máme všechny kočky od kotěte - obě dvě byly prakticky nalezené (jedna přímo u nás, pro druhou jsme si jeli, ale maminka s koťaty byla nalezena u studny). A jsem poměrně spokojená. Sice je pravda, že si kočky nedokážeme vycvičit, ale přece jen si na některé návyky zvyknou a jednoduše pak ví, že tam a tam se nechodí.
Naopak mám pak dojem, že netušíme, co máme očekávat od dospělé kočky z útulku - měla své návyky, které jí již nevezmeme a takovéty věci, no.

PS: Tvůj blog mě poměrně dost zaujal, až je mi líto, že nestíhám - byla bych si jej přečetla celý.

13 PeterVor PeterVor | E-mail | Web | 7. října 2019 v 15:50 | Reagovat

check top <a href=https://i-online-casino.org/>online casino</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.