fotky

Jaro je smutné období

27. března 2017 v 22:19 | Karol Dee
Kvůli kočkám, samozřejmě. Kvůli jekotu nekastrovaných mrouskajících koček pod oknem za jinak příjemně teplé a pohodové noci. Kvůli představě sotva odrostlých koťat, kterým už se nafukují bříška tíhou mateřství. Kvůli lidem, kteří nad problémem zavírají oči a ohánějí se tím, že je to "přirozené". Možná. Ale je to humánní? Je humánní chovat domestikovaná zvířata a zároveň jim umožňovat nekontrolovatelné množení, které vede ke strádání, hladu, šarvátkám, nemocem a dalším důsledkům přílišného množství polodivokých zvířat živořících na ulici? Já si řekla A DOST. Dělám teď v rámci dobrovolné pomoci, co můžu. Posílám menší peněžní obnosy, dražím své věci ve prospěch neziskovek, zapůjčila jsem svou klec, aby posloužila některé venkovce na zotavení po kastraci...

Tak se to totiž dělá. Jsou zde lidi, kterým není stoupající stav koček lhostejný a vědí, že je to problém. Jednou takovou organizací je například Feliti kastruje. Jedná se o kastrační program. Nezisková organizace se snaží všelijakým způsobem získávat finanční prostředky, aby za ně mohla odchytávat a kastrovat venkovní kočky. Zvládají jak jednotlivé kočičky, které někdo přinese s prosbou o pomoc, ale vrhají se i na početné kočičí kolonie - oblasti, kde se shromažďují polodivoké venkovky, často proto, že je tam někdo krmí, mají zde přístřeší a podobně. Často se o taková místa dělí s lidkými bezdomovci. Však jsou bezdomovci všichni, jen různých živočišných druhů. No každopádně teď na jaře začíná vlna zabřezávání a porodů a brzy nás zaplaví nová generace koťat. Koťata jsou ještě roztomilá, když ale vyrostou dřív, než najdou domov, mají většinou pěknou smůlu a jsou z nich dospělé útulkové kočky, které už nikdo nechce. Proto je fajn zastavit tohle šílenství zavčasu, nebo aspoň omezit počet nechtěných koťat, co to jenom jde. Takže, pokud můžete, přispějte - třeba jen 20 Kč prostřednictvím Dvacky za dvacku. A nebo nepřispívejte, ono stačí, když nebudete množit. Své kočky kastrujte a nenechte je donekonečna rodit.




Apelování muselo ven. Od toho koneckonců ten blog mám, abych taky šířila kapku osvěty. :)

A teď vzhůru za konkrétními příklady kočiček, které už nejsou malinká koťátka, protože z toho jednoduše vyrostly - některé se dokonce narodily přímo v depozitu, a stejně o ně nikdo neprojevil zájem, a tak vyrostly, teď jsou dospělé a pořád jen čekají. Zase odbíhám! :D Fotila jsem už podruhé pro depozitum Cat World a všechna ta dnešní sluníčka jsou k adopci v Praze nebo v Berouně. :)
Asi krom té první, Olinky, ale kdo by vlastně chtěl obyčejnou černou kočku se zlomenou pánví?

Focení koček k adopci

13. února 2017 v 18:53 | Karol Dee
Chtěla jsem se svým volným časem naložit nějak smysluplně. Mám ho teď poměrně hodně. Rozhodla jsem se proto oslovit organizaci Cat World CZ s nabídkou, že jim budu fotit kočičky k adopci. Fotka totiž prodává a čím roztomilejší, tím lepší (tedy pokud nemluvíme o druhém extrému, smutné fotky ubohých zvířátek, která potřebují naši pomoc). Nemyslete si, že jenom proto, že nabízím focení zdarma, mi útulky a neziskovky chtějí urvat ruce. Já si to dříve myslela, ale pak jsem oslovila pár útulků a zjistila jsem, že vůbec nemají zájem něco vymýšlet, otravovat se s cizími lidmi a vůbec mi nějak vyjít vstříc. A to jsem si myslela, že já vycházím vstříc jim! Proto jsem ráda, že jsem našla Cat World, jehož zakladatelky si uvědomují sílu fotografií a to, že se můžou rychle rozletět po facebooku. Hned jsme se domluvili na návštěvě depozita, které mám shodou okolností kousek za domem.

V bytečku se nacházelo osm kočiček, část z nich v léčení, část čekající na majitele. Bohužel zde bylo dost málo světla a tak nejsem s výslednou kvalitou fotek úplně spokojená. Nicméně kočičky to svými kouzelnými kukadly kompenzují. Tak se pokochejte.



To je fontána? A v ní se koupou kočky?

21. prosince 2016 v 19:52 | Karol Dee
Ježíšek nám na zvoneček zazvonil předčasně, pokud tedy s přimhouřenýma očima za Ježíška prohlásíme doručovatele z DPD. Přivezl nám dárek pro kočky. Ještě pár dní ležela krabice netknutá v obýváku, načež jsem si konečně připustila, jak absurdní je dávat dárek zvířatům pod stromeček, když jim to můžu dát hned a oni ho můžou začít využívat. Asi mě nějak zdrželo to kouzlo Vánoc, jindy by mě totiž ani nenapadlo řešit, kdy můj mazlíček dostane věc, kterou jsem mu koupila. Zvířecí narozeniny neřeším a Vánoce už vůbec ne. Tak jak je možné, že těm dvěma obludám něco pod stromeček kupuju? A ještě něco tak zatraceně drahého, jako je kočičí fontánka?

Jo a nemějte strach, nejen kočky mají předčasné Vánoce. Já si tak nějak nadělila nový objektiv, takže níže vás čeká nálož fotek - koho jiného, než těch dvou raubířů.


Záchrana kočičích sirotků

6. června 2016 v 15:11 | Karol Dee
Jaro a počátek léta se pojí se samými krásnými věcmi - vysvitne sluníčko, rozezpívají se ptáčci, louky rozkvetou barvami a také se začnou rodit mláďátka. Startuje tedy i sezóna koťátek. Bohužel, v dnešní době už realita nijak krásná není. Kočky jsou nesmírně přemnožené a lidé se stále ještě nenaučili je kastrovat. Dříve, zvláště na vesnicích, byla kastrace něco fantaskního a reálně se stavy koček udržovaly tím, že se většina nově narozených mláďat utopila. To už je dnes trestné, byť samozřejmě mnohde tato praxe pokračuje. Stále častěji se však lidé snaží sotva chodící koťátka, která ještě potřebují maminku, udat někde na bazoši nebo facebooku. A když se jim to nepodaří, zbaví se jich tím, že je prostě někde vyhodí. Asi nemají koule na to, aby jim podrželi hlavičku pod hladinou vody v kyblíku. Místo toho dají koťata do krabice a tam je buď někdo najde a postará se o ně, nebo zemřou pomalou a nepříjemnou smrtí hladem, zimou a vyčerpáním. Osud koťátek, které vidíte na mých fotkách, se naštěstí týká toho prvního případu.

Focení mazlíka v nouzi

12. května 2016 v 19:51 | Karol Dee
Pomáhat zvířatům je krásná, nesobecká činnost, která si zaslouží úctu. Tohle snad nemůže nikdo popřít. Že některé organizace na pomoc psům absolutně nevycházejí vstříc žádnému zájemci o adopci je věc druhá. I takové jednání má své opodstatnění, hlavně tedy to, že adoptovaní psi se do útulků často zase vracejí, a tak se zvířecí zachránci snaží vybírat nový domov čím dál tím pečlivěji. Už se stává běžnou praxí, že v roce musí být zvíře vykastrované, doma můžete očekávat kontroly až několikrát za rok a když se kontrolorům něco znelíbí, můžou vám pejska zase zabavit - podle smlouvy, kterou jste podepsali. Některé tyto praktiky a požadavky se mi dost příčí - skoro to podle nich vypadá, že chudák Elfie je zanedbaný pes, a to třeba jen proto, že nesmí do domu. Úplně rozumím tomu, že někdo se takové organizaci vyhne obloukem a radši podpoří množitele, který se na nic neptá, shrábne prachy a vydá štěně. Jenže ne všechny organizace jsou takové. Některé vedou lidé se skromnými finančními prostředky, kteří ani kdyby chtěli, tak není v jejich silách nové majitele terorizovat kontrolami a požadavky. Takovou malou organizací jsou i ostravští Mazlíci v nouzi, založení na dobré vůli a lásce ke zvířatům.



Přírodní rezervace Žebračka rozkvetla do krásy

22. března 2015 v 17:56 | Karol Dee
V sobotu jsme se s velkou slávou vydali do národní přírodní rezervace Žebračka. Tím nevyřčeným "my" myslím biologický kroužek našeho gymnázia, který je tvořen především dětmi kolem 12 let, učitelem biologie a mnou. Neměla jsem ponětí, co od takové podivuhodné výpravy očekávat.

Pořádná dávka roztomilosti

29. října 2014 v 16:59 | Karol Dee
Dodatečně u svých zvířat zjišťuju, že mám strašně málo fotek z období, kdy byli mláďátky. U mého nového potkaního dua proto nenechávám nic náhodě a fotím a fotím. Měla jsem pravdu s tím, že Eriu jse mnohem fotogeničtější. U Evee jsem naopak podcenila jejího dobrodružného ducha, když se teď osmělila, proleze mříží raz dva a dělá si výlety po pokoji. Chytit ji je takřka nemožné, ochočování nejde ze dne na den a tak radši než abych ji naháněla a strašila, nechávám ji tak. Občas přijde sama od sebe a to je můj zatím největší úspěch. :D

Lední medvěd ovládl Beskydy

15. října 2014 v 19:59 | Karol Dee
Nadpis není úplně přesný, lepší by bylo říci lední medvědice. O víkendu jsme s Elfie zase jednou vyrazili do hor, tentokrát jsme prošli něco málo z Javorníků. I když nejsem žádný velký horal, podobnou procházku po zapomenutých lesích bych v tento čas doporučila úplně každému. Příroda tepe životem, zvířata se připravují na zimu, stromy hýří barvami. Elfie pobíhala z místa na místo, větřila a pak zase vybíhala. Přesně sem patří, do hor, do lesů a na louky. A je tady šťastná.

Medauroidea extradentata, taková divná větvička

24. září 2014 v 20:21 | Karol Dee
Jestli jdou latinské názvy mimo vás a stejně jako já si z celého slova vybavíte maximálně počáteční písmenko, pomůžu vám názvem českým. Jedná se o pakobylku rohatou, ale říkala jsem si, že ta latina v nadpisu bude vypadat líp. Seriózněji. Což jsem samozřejmě zabila dodatkem o divné větvičce, ale zase je to naprosto výstižný popis tohoto tvorečka.

Mobil zachytí všechny situace

2. září 2014 v 18:55 | Karol Dee
Ačkoliv bych chtěla, tak foťák pořád po ruce nemám. Proto když se naskytne kdejaká kuriózní situace, stejně jako každý v dnešní době vytáhnu mobil a rychle fotím. Výsledná kvalita fotek stojí za velké kulové, obzvlášť od té doby, co se mi poškrábala čočka foťáku a mám přes polovinu snímku tajuplnou mlhu. Proto fotky z mobilu k normálním článkům nepřidávám. Ale tohle je takový malý speciál momentek. :)


 
 

Reklama